Pěstujeme zeleninu pro vlastní spotřebu: nejjednodušší na práci jsou brambory, dobře jdou papriky

„Nejjednodušší na práci jsou asi brambory a mák. Na písčinách jde jakákoli odrůda brambor úplně nádherně,“ říká Jan Prosser, předseda základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Lysé nad Labem. „V zahrádkářské kolonii máme i kořeninové papriky. Je to paprika, která se usuší, a pak se semele. Do guláše nebo do polévky je výborná.“

Kdy a kam vysévat si lze přečíst na sáčku s osivem|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Dobře jdou i rajčata. Jan Prosser radí je zaštipovat. Ve skleníku má i okurku naroubovanou na dýni. V srpnu, když listy začnou žloutnout, je třeba je vystříhat. Rostlina zase obrazí a v září sklízí další okurky až do zámrazu.

Okurka roubovaná na dýni|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Na webu Zelinářské unie Čech a Moravy se píše: Na světě se jako zelenina využívá kolem 1 200 rostlinných druhů, které patří asi do 80 čeledí. Hojně jsou zastoupeny miříkovité, bobovité, brukvovité, tykvovité, hvězdnicovité a merlíkovité. V Evropě se pěstuje přibližně 150 druhů zeleniny, v České republice asi 50 druhů, z toho pro trh kolem 30 druhů.

Jedním z nejstarších nálezů v Evropě (5.–4. tis. př.n.l.) byl nález dobře zachovalých česnekových rostlin (cibulovin) v eneologických nádobách u Kyjova na Moravě. Početné nálezy pocházejí z archeologických výzkumů u Mikulčic z období Velkomoravské říše (9. až 10. století našeho letopočtu). K nejstarším druhům zeleniny u nás patří křen a zelí, jehož hlavními pěstiteli a šiřiteli byli Slované. Zeleninová strava bývala už v nejstarších dobách součástí venkovské lidové kuchyně.

Jakou odrůdu kořeninové papriky by doporučil Jan Prosser a jaká odrůda rajčat je nejsladší? Proč má ve skleníku vosy? Poslechněte si v reportáži. Další rady můžete načerpat z našich zahrádkářských tipů.