Plzeňská Velká synagoga: Ve slově nezavraždíš byla symbolicky ponechána stopa po kulce

14. říjen 2022

Plzeňská Velká synagoga se nachází v sadech Pětatřicátníků a je skutečnou ozdobou centra města. Byla postavena v letech 1891-1893 v maurském stylu.

„Hlavní vstup do plzeňské Velké synagogy není ten, který je vidět z Klatovské třídy, ten krásný ozdobný, ale je ze západu, protože do všech synagog se vchází právě ze západu,“ sdělil na úvod předseda plzeňské židovské obce Jiří Löwy.

Z části této stavby zvané bima je výhled do celé synagogy. Lze odtud vidět galerie v patře pro ženy, i místo pro muže, jelikož tato místa mají být v synagoze oddělena: „V judaismu je zvykem, že jsou při bohoslužbách ženy odděleny od mužů, aby je nerozptylovaly,“ potvrdil Löwy. V galeriích pak návštěvníky čekají nejrůznější výstavy, ale také interaktivní obrazovky, které ukazují židovské památky západních Čech.

Po válce se vrátila jen hrstka Židů

Období 2. světové války bylo i pro tuto budovu obdobím smutku. „Židům zde bylo zakázáno shromažďovat se, ale tady v Plzni stejně téměř žádní Židé nezůstali. Třemi transporty totiž v roce 1942 odešlo 3 602 Židů a po válce se jich vrátilo asi 208. Zde vzniklo skladiště nábytku z nemovitostí, které Židé museli opustit. Kam se toto všechno ztratilo se nepodařilo zjistit. Následně v synagoze vznikla opravna vojenských uniforem,“ připomněl smutné události předseda židovské obce.

Ani závěr války nebyl pro tuto stavbu nijak příznivý: „Když nás osvobozovali Američané, opevnili se Němci ve všech výškových budovách na Klatovské třídě. Došlo tady tedy k celkem těžkým bojům. Průčelí synagogy bylo hodně rozstřílené a dodnes zde uvidíme stopy ve varhanách. Venkovní desatero, které se nachází mezi dvěma věžemi synagogy, bylo také hodně rozstříleno. Ve slově nezavraždíš jsme nechali symbolickou stopu po kulce,“ uvedl Jiří Löwy.

Originální vyhlídkové místo

V rámci prohlídky lze navštívit také věže synagogy, odkud se vám naskytne krásný výhled na část Plzně. Zejména Klatovskou třídu odtud budete mít jako na dlani.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.