Plzeňsko - český slovník se dočká rozšířeného vydání

25. leden 2018
Zprávy , Zprávy
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Plzeňština se dočkala svého prvního slovníku. Jde na dračku a lidé posílají stovky dalších výrazů, které se v knize neobjevily. Takže se připravuje rozšířené vydání

Copa, kdepa, tuto, tutady - to jsou běžně používané výrazy v Plzni. A zdaleka nejsou jediné. Jsou jich stovky a dočkaly se svého prvního slovníku. Plzeňsko - český slovník vyšel před Vánoci a je o něj takový zájem, že se momentálně připravuje třetí dotisk.

Plzeňané mají Plzeňštinu rádi a na Vánoce se v některých rodinách objevil slovník pod stromečkem hned v několika exemplářích, když si ho rodinní příslušníci darovali navzájem. Na konci knihy a na facebooku je výzva, aby lidé další výrazy posílali a podle autora Jana Hajšmana byla reakce okamžitá.

„Neustále mi chodí další a další náměty. Většinou jsou maily zajímavé a někdy až dojemné, protože lidi píšou, jak je ta kniha potěšila, a že si vzpomněli na dětství. Jsou to moc hezké řádky, které člověk čte. K tomu připojí i několik slov, které je napadnou a ve slovníku chybí,“ řekl Jan Hajšman.

Ve slovníku je zhruba 1 200 výrazů plus místopisný slovník, který se věnuje názvům 150 plzeňských lokalit. Úspěch knížky zaskočil i Zdeňka Hůrku z vydavatelství Starý most: „To se u žádné jiné knihy dříve nestalo. Ta kniha má velký úspěch a šíří se lavinovitě mezi lidmi.“

Plzeňština se šíří mezi lidmi jako lavina

Nářečím dnešní doba nepřeje a hlavně proto slovník vznikl. Dialekt je podle Jana Hajšmana kusem historie a je potřeba ho zachovat. A čtenáři na to slyší. „Mě docela pobaví, když někteří lidé, byť Plzeňáci, říkají, že některé výrazy neznají, ale že se je naučí a budou je používat. Je to hezké a někdy až úsměvné,“ doplnil Hajšman.

Plzeňština se dočkala svého prvního slovníku. Jde na dračku a lidé posílají stovky dalších výrazů, které se v knize neobjevily. Takže se připravuje rozšířené vydání

Kromě specifických výrazů má Plzeňština i různé odchylky, které zjednodušují domluvu. Například se to týká číslovek. „Plzeňština používá například u číslovek dva, tři a čtyři mužský rod. Třeba když se řekne: „Stáli tam dvá, tří nebo čtyrý.“ Všem je jasné, že tam stáli muži. Oproti tomu když se řekne: „Stáli tam tři. Není pohlaví určeno. Plzeňština má i takové lehké konotace, které si mnohdy neuvědomujeme,“ vysvětlil Jan Hajšman.

A jak je to se starým známým „ze z Plzně"? Podle Jana Hajšmana by tuto větu Plzeňák nikdy neřekl. Pravděpodobně to prý vzniklo tak, že Plzeňané často používají spojení zezhora, spisovně je shora, a tak si ostatní dělají z lidí z Plzně kvůli tomu legraci a používají ze z Plzně.

Rozšířené vydání Plzeňsko - českého slovníku by mohlo vyjít už příští rok.

autoři: kos , jik
Spustit audio