Pohozené peníze? Nikoliv. Tlející dřevo má v lese obrovský význam

7. srpen 2021 12:35, aktualizováno
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tlející dřevo - nepostradatelná součást lesních ekosystémů

Nepostradatelnou součástí lesních ekosystémů je tlející dřevo, které je důležité pro zachování druhové rozmanitosti naší přírody. To potvrzuje probíhající česko-bavorský projekt s názvem Podpora biologické rozmanitosti a vytvoření koncepce ochrany lesních ekosystémů Šumavy.

Na třech zásahových plochách na Prášilsku, Modravsku a u Nové Pece nechali správci Národního parku Šumava vždy i nějaké dříví k zetlení. Ponechání dřevní hmoty je v zásahové části našich lesů často opomíjeno. Projekt klade velký důraz na dlouhodobý monitoring vlivu provedených opatření na druhovou pestrost. Zkoumají se všechny druhy hub, lišejníků, mechorostů a hmyzu.

Přesto, že zde musíme asanovat kůrovce, tak strom porazíme a používáme dvě metody. Buď je to odkornění do plna, kdy kmeny nemají téměř žádnou kůru. Přednostně se snažíme používat novou inovativní metodu drážkování,“ vysvětlil koordinátor projektu za Správu NP Šumava Jaroslav Červenka. Tato metoda na kmenu zanechává dostatečný podíl kůry. Díky tomu se kmen může přirozeně rozkládat a biologická hodnota dřevní hmoty je tak zachována.

V lokalitách se již dnes nachází ohrožené druhy organismů

Všechny tři zmíněné lokality v projektu mají celkovou rozlohu 55 ha. Na jednom hektaru bylo ponecháno cca 40 m³ dříví k zetlení, což je prahová hodnota pro některé druhy. Tlející dřevo je vhodné prostředí pro různé organismy. Již dnes jsou na některých místech vidět zárodky téměř vymřelých druhů. „V tomto porostu roste kornatec nazelenalý. To je druh, který byl v červeném seznamu hub ČR jako nezvěstný,“ uvedl mykolog NP Šumava Václav Pouska.

Cílem projektu je obohatit ekosystémy o tlející dřevo v zásahových lesních porostech, kde by běžně bylo odvezeno, a dát příklad hospodářským lesům mimo Národní park. „Jedním z cílů je vytvořit koncepci, která bude říkat, jak managovat lýkožrouta smrkového neboli kůrovce, ale nezastavit podporu biodiverzity,“ dodal Jaroslav Červenka. Projekt zahrnuje i přeshraniční exkurze pro instituce spravující lesy, studenty i orgány státní správy ochrany přírody.

autoři: Jitka Englová , Iva Štěpánková | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio