Poklad v nadmořské výšce 802 metrů. Archeologové našli na Šumavě keramiku z dob Keltů

Řeka Křemelná patří mezi nejkrásnější na Šumavě|foto:Jan Dvořák

Toto období je spojováno s lidmi, kteří od antických autorů obdrželi souhrnný název Keltové. Nález je unikátní a to především v tom, že úlomky byly nalezeny v nadmořské výšce 802 metrů a to je doposud nejvýše doložená lokalita mladšího pravěku na Šumavě.

Otázkou je, co se v této lokalitě odehrávalo. Podle archeologů bylo v části donesených nádob uskladněno hovězí maso nebo lůj a sloužily tak jako jakési pravěké konzervy.

Archeologové prováděli přírodovědecké analýzy a díky tomu mohli vyloučit, co se tu neodehrávalo. Nepodařilo se potvrdit zemědělské sídliště nebo sezónní pastevecké ležení, sezónní tábor lovců nebo sběračů, či prospektorské ležení. Podle archeologů toto místo naopak mohlo sloužit jako stanice na dálkové cestě. O tisíc let později tu totiž vznikla tzv. Vintířova stezka, která ale mohla pro tyto účely sloužit o dost dříve. Místo mohlo také sloužit jako zázemí pro – dnešními slovy řečeno, celníka, nebo výběrčího mýta, případně cestáře, který udržoval stezku průchozí. V neposlední řadě to mohlo být místo, které mohlo sloužit jako poustevna. Pokud pustíme fantazii na špacír mohlo to být místo, kde probíhaly tajné sněmy, konspirační schůzky, nebo nějaké okultistické dýchánky.

Krásně se nám v hlavách může rozvíjet celá řada příběhů z dob, kdy Šumava, vlastně tehdy pravděpodobně nazývána Silva Gabreta, byla minimálně osídlena, plná divoké zvěře, šelem, neprostupných pralesů… Tedy příběhů se tu mohlo odehrát skutečně mnoho, ale my se je asi už nikdy nedozvíme. Nebo možná, že někdy ano. Díky vědeckému pokroku totiž dokážeme i z malých střípků složit celou skládačku. Tak se nechme překvapit, zatím si můžeme pohrávat s vlastní fantazií.