Potíže s přídavnými jmény v současné češtině - dceřiný, aktuální a nejoptimálnější
A co přídavné jméno typu aktuální - to je běžnou součástí jazyka Podoba aktuální si konkuruje s podobou aktuelní. Podoby přídavných jmen s příponou -elní, např. specielní, individuelní chápeme jako hyperkorektní, ovlivněné především němčinou a angličtinou. Běžná podoba přípona je -ální - takže bychom měli užívat podoby slov např. aktuální, speciální, individuální nebo potenciální. Analogicky se tvoří nesprávně s příponou -ální i podoba přídavného jména terciální užívaného především ve spojení "terciální sféra". Slovo terciární označuje třetí v pořadí, řadíme jej ke slovům jako primární a sekundární. Správná podoba je terciární s příponou -ární. Pokud bychom v tomto případě vytvořili podobu tercierní, slovo by mělo jiný význam - vztahovalo by se k historickému a geologickému termínu terciér - česky třetihory.
Pokud jde o přídavné jméno nejoptimálnější - zde vadí stupňovaná podoba přídavného jména. Slovo nejoptimálnější je frekventované zhruba od 60. let minulého století a stále je námětem jazykových diskusí. V češtině platí zásada, že přídavná jména vyjadřující vztah a hodnocení nelze stupňovat, nemůžeme říct třeba železný, železnější nebo nejželeznější...
Tato zásada je ale porušována hlavně v jazyce reklamy - nejčokoládovější čokoláda, bílá bělejší, apod. V reklamním jazyce jde o jazykovou hru, která zde plní danou funkci, chce svou neobvyklostí zaujmout. V běžném jazyce je však nadměrné užívání superlativů nevhodné. Měli bychom se vyhnout hodnocením typu nejšpičkovější výrobek, nejoptimálnější podmínky. Přídavné jméno optimální je počeštělou podobou latinského optimalis s významem nejlepší. Slovo samo tedy již vyjadřuje nejvyšší míru vlastnosti a neměli bychom proto tvořit další stupeň. Logicky tedy nic lepšího, než co můžeme označit slovem optimální, neexistuje. Vývoj ale podle mého názoru směřuje k tomu, že podoba nejoptimálnější pro nás brzy bude v určitém kontextu přijatelná - vyjadřuje totiž určité přiblížení se k ideálu a z tohoto hlediska se možná přijatelnou stane. Zatím bychom ale měli spíše vystačit s užíváním nestupňovaného přídavného jména optimální.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Paříž prý kvůli olympiádě odváží z centra migranty a bezdomovce. ‚Je to dobrovolné,‘ brání se úřady
-
Jak se chovat ve vedrech? ‚Hodně pít, nepřejídat se a zůstat ve stínu,‘ radí lékař
-
Válečná reportérka: Znásilnění je efektivní a ‚levnou' zbraní. I proto je tak těžké proti němu bojovat
-
‚18 měsíců nebo déle.‘ Vláda schválila návrh na evidenci ubytovaných, ochránce soukromí oslyšela