Potíže s přídavnými jmény v současné češtině - dceřiný, aktuální a nejoptimálnější

26. listopad 2004
Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Přídavné jméno dceřiný pro nás představuje hlavně problém pravopisný, pochybujeme, zda psát jedno či dvě n. Správně je ovšem jedno n. V tomto případě se jedná o problém neustále živý, slovo dceřiný a jeho správný pravopis je častým předmětem dotazů. Na počátku 20. století se opravdu psala dvě n, ale PČP v roce 1957 psaní zjednodušila a od poloviny minulého století tak píšeme n pouze jedno. Platí tedy zásada - piš jak slyšíš - ceřiný s jedním n. Zdrojem našich pochyb může být jednak fakt, že se jedná o slovo izolované, v dnešní češtině pro něj nenacházíme analogickou oporu, a jednak má slovo dceřiný terminologický charakter - setkáme se s ním v biologii, mluvíme-li o dceřiné buňce, nebo v ekonomice ve spojení dceřiná společnost. Obě tyto skutečnosti - určitá izolovanost i terminologický charakter přispívají k tomu, že v něm při psaní často chybujeme.
A co přídavné jméno typu aktuální - to je běžnou součástí jazyka Podoba aktuální si konkuruje s podobou aktuelní. Podoby přídavných jmen s příponou -elní, např. specielní, individuelní chápeme jako hyperkorektní, ovlivněné především němčinou a angličtinou. Běžná podoba přípona je -ální - takže bychom měli užívat podoby slov např. aktuální, speciální, individuální nebo potenciální. Analogicky se tvoří nesprávně s příponou -ální i podoba přídavného jména terciální užívaného především ve spojení "terciální sféra". Slovo terciární označuje třetí v pořadí, řadíme jej ke slovům jako primární a sekundární. Správná podoba je terciární s příponou -ární. Pokud bychom v tomto případě vytvořili podobu tercierní, slovo by mělo jiný význam - vztahovalo by se k historickému a geologickému termínu terciér - česky třetihory.

Pokud jde o přídavné jméno nejoptimálnější - zde vadí stupňovaná podoba přídavného jména. Slovo nejoptimálnější je frekventované zhruba od 60. let minulého století a stále je námětem jazykových diskusí. V češtině platí zásada, že přídavná jména vyjadřující vztah a hodnocení nelze stupňovat, nemůžeme říct třeba železný, železnější nebo nejželeznější...

Tato zásada je ale porušována hlavně v jazyce reklamy - nejčokoládovější čokoláda, bílá bělejší, apod. V reklamním jazyce jde o jazykovou hru, která zde plní danou funkci, chce svou neobvyklostí zaujmout. V běžném jazyce je však nadměrné užívání superlativů nevhodné. Měli bychom se vyhnout hodnocením typu nejšpičkovější výrobek, nejoptimálnější podmínky. Přídavné jméno optimální je počeštělou podobou latinského optimalis s významem nejlepší. Slovo samo tedy již vyjadřuje nejvyšší míru vlastnosti a neměli bychom proto tvořit další stupeň. Logicky tedy nic lepšího, než co můžeme označit slovem optimální, neexistuje. Vývoj ale podle mého názoru směřuje k tomu, že podoba nejoptimálnější pro nás brzy bude v určitém kontextu přijatelná - vyjadřuje totiž určité přiblížení se k ideálu a z tohoto hlediska se možná přijatelnou stane. Zatím bychom ale měli spíše vystačit s užíváním nestupňovaného přídavného jména optimální.
autor: Jitka Málková
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

Hurvínkovy příhody 5

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka

Zprávy z iROZHLAS.cz