Před 75 lety zasadil plzeňské Škodovce těžkou ránu americký nálet

Motiv není dodnes jasný

Spolu s tragickým náletem na Prahu v únoru 1945 náleží bombardování Plzně z konce dubna téhož roku k nejkontroverznějším spojeneckým akcím na českém území.

Předmětem sporů je motiv, který k bombardování Škodovky vedl. Podle části historiků se západní Spojenci obávali, že dodávky zbraní z Plzně oddálí kapitulaci německé armády a prodlouží zbytečné umírání. V Čechách stále byla milionová německá skupina armád Střed pod velením Ferdinada Schörnera, který hodlal bojovat do posledních sil či se alespoň probojovat do amerického zajetí.

Jiní naproti tomu tvrdí, že Američané chtěli továrnu zničit, protože věděli, že Československo po válce padne do ruské sféry vlivu.

Nálet amerických „létajících pevností“ B-17 z konce dubna 1945 každopádně zasadil Škodovce těžkou ránu. Z celkem 125 budov v areálu továrny jich 28 skončilo v troskách a dalších 33 bylo těžce poškozeno. Kromě výrobních hal se v suť proměnila také budova generálního ředitelství či sedmipatrový sklad modelů, který vyhořel do základů. Oprava zničených provozů zabrala několik následujících měsíců.

Navzdory rozsáhlým hmotným škodám přišlo v továrně o život pouze šest osob. Bomby však zasáhly i přilehlou kolonii Karlov, kde zničily několik domů, vážně poškodily školu a zasáhly dva protiletecké kryty. Výsledkem bylo přes šest desítek obětí.

Do útok na Škodovy závody se zapojilo 198 z celkového počtu 276 amerických bombardérů, kterým se podařilo dostat ze základen v Anglii až nad Plzeň (odstartovalo jich 307). Zbylých 78 strojů mělo za cíl letiště na Borech, kde se podařilo zničit dva hangáry a několik letadel.

Bombardování bylo předem hlášeno

Pozoruhodným aspektem náletu byl fakt, že o něm se zhruba dvouhodinovým předstihem informovala britská rozhlasová stanice BBC. To bylo v té době bezprecedentní, spojenci tím riskovali životy vlastních vojáků. Německá protiletecká obrana se díky tomu mohla na přílet bombardovacího svazu připravit. Ani tak se ale obsluha flaku příliš nevyznamenala, když sestřelila pouze šest strojů. Dalších pět letadel Američané ztratili během mise z jiných důvodů a 58 bombardérů bylo vážně poškozeno.

Přes snahu o co nejpřesnější zasažení cíle, kvůli níž se některé bombardéry vrátily nad Škodovku i třikrát po sobě, se zkáza nevyhnula ani obytným budovám. V celé Plzni bylo zcela zničeno 339 domů a další více než dvě stovky byly těžce poškozeny. Zdaleka nejhůř dopadla kolonie Karlov, ale zbloudilé pumy zasáhly také Skvrňany nebo část Roudné.

Na plzeňskou Škodovku, která vyráběla děla, dělostřeleckou munici, ale také tankové stíhače Hetzer a další těžkou techniku a díly pro letadla či ponorky, měli Spojenci spadeno prakticky od počátku války. Západočeská metropole proto patřila spolu s rafinerií v Záluží u Mostu mezi nejčastější cíle náletů v Protektorátu.

Jako první se o zničení Škodových závodů pokusilo na naléhání československé exilové vlády britské Královské letectvo (RAF) v říjnu 1940. Akce však skončila bez úspěchu, stejně jako několik dalších pokusů. První vážnější škody Britové továrně způsobili až v půli května 1943.

Koncem února 1944 se nad Plzní poprvé objevili Američané. Ti, na rozdíl od Britů, prováděli bombardování za denního světla. Ani jim se ale zpočátku příliš nedařilo. Poprvé za celou válku se Američanům podařilo vážně narušit výrobu ve Škodovce teprve krátce před Štědrým dnem 1944.

Podle knihy Mustangy nad Protektorátem vojenského historika Jiřího Rajlicha zabily spojenecké pumy v Plzni za celou dobu válku 926 osob. Co se týká hmotných škod, bombardování padlo za oběť 520 obytných domů a dalších skoro devět tisíc budov bylo poškozeno.