Přehrada Fláje v Krušných horách je unikátní svými dutými prostory. Do jejích útrob mohou turisté
Povodí Ohře letos zpřístupnilo útroby přehrady Fláje turistům. Kromě toho bylo na břehu přehrady postaveno zbrusu nové informační centrum. Vodní nádrž Fláje je velmi atraktivním turistickým cílem v Krušných horách. Do prostor přehrady se ale zájemci zatím dostali jen jednou za rok. Od letoška je to možné v průběhu celého roku.
Přehrada Fláje je českou kulturní památkou. Podobná stojí jen ve Švýcarsku. Jmenuje se po obci na Mostecku, která byla kvůli její stavbě zaplavena. Přehrada je 50 metrů vysoká a 50 metrů má i na šířku a v základech. Vchod najdete zhruba v jedné třetině. Hráz je dlouhá téměř půl kilometru.
Přípravné práce ke stavbě začaly v roce 1950. Vodní dílo bylo vybudováno pro zásobování Mostecka a Teplicka pitnou vodou. Pro trvalý nedostatek pracovních sil a mechanizace ve složitých geologických podmínkách nebyla výstavba jednoduchá a táhla se až do roku 1963.
Ani první plnění nádrže kvůli velkému suchu v letech 1961 až 1964 neprobíhalo podle plánu. Teprve až 10. května 1965 došlo k jejímu úplnému naplnění a hned 18. května 1965 šla voda při povodni přepadem přes přeliv.
Hráz, která je jedinou pilířovou přehradou v Česku, je řešena po vzoru vysoké švýcarské pilířové přehrady Lucendo z roku 1947. Skládá se z 19 pilířů typu Noetzli a 15 bloků tížných. Charakteristické pro tento typ hráze jsou obrovské dutiny uvnitř mezi pilíři. Hráz je v pravé části zakřivena obloukem o poloměru 200 metrů. Dřív po koruně hráze vedla silnice, při její rekonstrukci v letech 1998 až 1999 byla doprava po hrázi vyloučena a koruna zúžena. Vzniklá nádrž má celkový objem 23,1 metru krychlových, při zatopené ploše 153 hektarů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
