Přeložka silnice I/20 z Bolevce přes Doubravku na Slovany se má stavět kolem roku 2030

Centrem Plzně procházejí tři silnice první třídy. Středem krajské metropole projíždějí auta od Domažlic k Ejpovicím, od Železné Rudy do severních Čech a od Karlových Varů na jih Čech. Už desítky let slýcháme, že zejména tranzitující nákladní dopravu je třeba z města odklonit. Pomoci má přeložka silnice I/20 z Bolevce přes Doubravku na Slovany. Auta jedoucí od Karlových Varů do jižních Čech už tak nebudou muset projíždět po Karlovarské třídě, ale pojedou po novém Východním okruhu. Jeho první část poblíž Velkého boleveckého rybníku už je tři roky v provozu, zbývající dva úseky mezi ulicemi Na Roudné - Jateční a Jateční - Jasmínová se chystají.

Východní okruh, jehož součástí bude i most přes Rokycanskou třídu, byl tématem veřejné diskuse, která se uskutečnila jako součást Dne architektury. Diskusi inicioval spolek Plzeň na kole. Zhruba 30 lidí přišlo do doubraveckého klubu poslouchat nebo diskutovat o tom, jestli bude nová přeložka státní silnice průtahem, městskou třídou nebo městským okruhem.

Na přípravě nové silnice spolupracuje Ředitelství silnic a dálnic mimo jiné i s útvarem koncepce a rozvoje města Plzně. "Pro nás jsou důležité i detaily o kvalitě ostatních druhů dopravy, ať už je to mikromobilita, chodci nebo veřejná doprava," potvrzuje vedoucí úseku dopravy a technické infrastruktury Petr Raška.

Diskutovat přišel třeba obyvatel Doubravky a zastupitel čtvrtého plzeňského obvodu Jan Hajšman (STAN). Nechce, aby nová silnice byla bariérou. Naopak chce, aby bylo možné ji různými způsoby překonat. "Je důležité, aby obyvatelé 4. obvodu měli možnost dopravovat se do města i jinými způsoby než jen autem nebo MHD," dodává.

"Mně se nelíbí, že je to stavba z 90. let. Města po celém světě, třeba New York, se zbavují takových staveb a my to teď v 21. století budeme stavět. Odřízneme Doubravku od zbytku Plzně. To mi přijde nepřijatelné," říká obyvatelka Doubravky a členka spolku Plzeň na kole Dominika Lenderová.

"Silnici I/20 povedeme v souběhu s železniční tratí. Ten princip je skutečně z 90. let, ale to detailní dopravně-technické řešení, ozelenění a podobně se tvoří teď," doplňuje Petr Raška. Podle něj už se městu povedlo domluvit se s Ředitelstvím silnic a dálnic na některých změnách. "K údolí Úslavy by se komunikace neměla projevit nějak rušivě," slibuje Raška.

Podle Miroslava Blabola, ředitele plzeňské správy Ředitelství silnic a dálnic, se s realizací obou úseků, tedy se stavbou chybějících částí obchvatu, počítá kolem roku 2030.