Při velkém moru zahynula pětina obyvatel Mohelnice. Připomíná je sloup na náměstí

Na naši zem sice dopadlo několik morových ran, nejmarkantnější památky ale pocházejí z dob těsně po poslední pohromě na počátku 18. století. I dříve se na paměť neblahých událostí stavěly kapličky či boží muka, doba baroka ale žádala něco monumentálnějšího.

A tak se už v 17. století začaly stavět na ochranu proti moru sloupy zasvěcené patronům, kteří měli proti zákeřné nemoci ochránit města a obce. Nejstarším sloupem u nás byl krátce po třicetileté válce postavený mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze.

V roce 1714 přišla z Uher a Rakouska na Moravu a do Čech další morová nákaza. Když v roce 1715 nadobro odezněla, začaly se stavět na památku zemřelých i k oslavě těch, kdo přežili, mohutné sloupy téměř ve všech větších zasáhnutých městech.

Nejinak tomu bylo v Mohelnici. Mor zde vypukl na sklonku léta 1714 a prakticky zastavil místní život. Byly uzavřeny všechny veřejné budovy včetně kostela, trhy byly omezeny na minimum a přesunuty z náměstí do Olomoucké ulice, k dnešní restauraci U Slunce.

Skrovné možnosti obchodu vedly k tomu, že ve městě začal hrozit hlad. Patron města, olomoucký arcibiskup nařídil hejtmanu biskupského hradu Mírova, aby zajistil do Mohelnice přísun obilí a palivového dříví, aby obyvatelé netrpěli. I přesto zemřelo ve městě a na předměstí 263 osob, což byla téměř pětina Mohelnice.

Morový sloup stojí přímo uprostřed mohelnického náměstí Svobody|foto: Miroslav Kobza

Mohelnický morový sloup má i umělou jeskyni

Proto se zástupci města rozhodli vybudovat na centrálním náměstí výstavný sloup zasvěcený Panně Marii – Královně nebes. Povolali tehdy ještě velmi mladého, později významného olomouckého sochaře Johanna Sturmera, který přislíbil sloup vybudovat za značnou sumu 1700 zlatých. Pod jeho vedením tak vyrostla v roce 1717 uprostřed náměstí krásná sochařská práce z maletínského pískovce.

Na samotném sloupu najdeme kromě ornamentální výzdoby celkem 11 postav. Na dolní balustrádě stojí sv. Anna, sv. Pavlína, sv. Augustýn a sv. Ambrož. Na podstavci sloupu potom sv. Šebestián, sv. Karel Boromejský, sv. Roch a sv. František Xaverský.

Pozoruhodným a ne zcela typickým prvkem mohelnického morového sloupu je umělá jeskyně vytesaná do masivního soklu, v níž se ukrývá ležící socha sv. Rozálie. Patronka proti moru z italského Palerma je zde vyobrazena podle legendy, podle níž bylo její podivuhodně zachovalé mrtvé tělo nalezeno po jedné z morových epidemií v jeskyni nedaleko města.

Na špičce sloupu stojí socha Panny Marie s Ježíšem v náručí, jejich vládu nad nebeským královstvím mají evokovat velké pozlacené královské koruny. Morový sloup v Mohelnici přesto není jen uměleckým artefaktem, ale do jisté míry i historickým dokumentem. Nápis na jižní straně totiž poměrně přesně uvádí, jak probíhala epidemie ve městě.

Umělá jeskyně v podstavci sloupu ukrývá ležící sochu sv. Rozálie|foto: Miroslav Kobza

Sloup podobný zdejšímu Mariánskému stojí na náměstí v Moravské Třebové. Vzhledem k tomu, že má stejného autora, dá se předpokládat, že musel po epidemii Johann Sturmer pracovat na jednotlivých sloupech naráz či ve velmi malém časovém odstupu.