Připomeňte si Rudolfa Cortése. Dnes má 100. výročí narození

Pocházel z rodiny plzeňských pivovarských bednářů, narodil se zde v roce 1921, otec si z práce v Uruguayi přivedl ženu Mercedes Cortés, podle níž si později Rudolf zvolil pseudonym, nejprve používal své původní vlastní jméno, Rudolf Kreisinger. Vyučil se kožešníkem a pracoval v Praze. Poslední rok války strávil Rudolf Cortés jako totálně nasazený v plzeňské Škodovce.

Od roku 1947 zpíval s orchestrem Karla Vlacha. Účinkoval s ním až do roku 1956, to už byl ale tak populární, že si mohl dovolit vystupovat s vlastní skupinou. Bez jakýchkoli potíží zvládal zpěv na mikrofon, disponoval barevným, sametově sytým, mužným barytonem, přičemž jeho nejsilnější stránkou byly pomalé, lyrické písně. Oceňován byl také za péči o srozumitelnost textu. Rudolf Cortéz byl profesionál i po herecké stránce v rámci divadelních a filmových rolí, hrál například ve filmu Divotvorný klobouk, Hvězda jede na jih nebo Limonádový Joe.

Kariéru Rudolfa Cortése zastavila už po padesátce se rozvíjející Alzheimerova choroba, poslední čtyři roky života strávil v léčebně, kde ve věku 65 let i zemřel.