Přirovnání v jazyce

23. září 2010
Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Krásu a bohatství českého jazyka si ukážeme v jazykovém koutku na téma Přirovnání. Co všechno vlastně zahrnuje pojem přirovnání? Podle SSČ pro školu a veřejnost je přirovnání pojmenování na základě srovnání. A právě na přirovnáních si opravdu můžeme ukázat krásu, ale především bohatství češtiny. O bohatství můžeme hovořit hlavně proto, že přirovnání otvírají široké pole lidské představivosti, fantazii a díky nim je náš projev mnohem rozmanitější a zajímavější. Podívejme se třeba na to, jakým způsobem můžeme vyjádřit černou barvu. Černý jako bota, černý jako uhel, černý jako cikán, jako noc nebo jako havran. Je třeba ale nezapomenout na to, že každé z těchto přirovnání můžeme užít pouze v určité situaci, protože v některých situacích by jejich užití mohlo působit poněkud nevhodně.

Kde a jak přirovnání vznikala je v mnoha případech možné určit. Některá přirovnání nám svůj vznik ukazují dodnes. V přirovnáních nacházíme způsob života našich předků i znaky prostředí, které člověka obklopovalo a v podstatě stále obklopuje. Vznik přirovnání často ovlivňoval život na venkově a fantazii se opravdu meze nekladly, pro inspiraci si naši předkové chodili například do říše zvířat, hmyzu.. Silný jako kůň, mlsná jako koza, slabý jako komár, ale také pilný jako včelka nebo čilý jako rybička. Některá starší přirovnání mají svůj původ v oblasti náboženství nebo v lidových pohádkách: starý jako Metuzalém, mluví jako evangelium, zlý jako čert, mokrý jako hastrman...

Dalo by se říct, že přirovnávaný předmět a předmět, k němuž přirovnáváme mají nějakou společnou vlastnost, ale způsob, kterým přirovnáváme a vzájemný vztah dvou přirovnávaných věcí může být mnohdy rozdílný. Jestliže o někom řekneme, že je hezký jako obrázek, určitě je tou společnou vlastností krása. Právě tyto společné vlastnosti činí přirovnání názorným. Často se můžeme setkat s tím, že v přirovnání hraje důležitou roli nadsázka. Když o někom řeknu, že je hubený jako chrt nebo jako sirka, vyzní to trochu jinak. Sirka a hubený člověk sice také mají společnou hubenost, ale určitě mi dáte za pravdu, že v trochu odlišné míře. Tady už se setkáváme s určitým druhem jazykové komiky, protože přirovnání, pokud se nad ním zamyslíme, působí vlastně legračně. Těch komických přirovnání bychom určitě našli celou řadu: bojí se vlastního stínu, je hluchý jako poleno, mrštný jako guma... Zvláštní skupinu tvoří přirovnání, ve kterých společná vlastnost přirovnávaného předmětu a předmětu, ke kterému přirovnáváme, vymizela. Jsou to přirovnání jako: pracuje jako drak, pije jako duha, v takových přirovnáních mají předměty k nimž přirovnáváme symbolickou platnost. Drak je pro nás symbolem určité dravosti, prudkosti.

Vzhledem k tomu, že jazyk je stále v pohybu, se můžeme se pořád setkávat s novými přirovnáními. Často bývají zdrojem jazykové komiky. Například přirovnání: Jsem vyřízený jako žádost? Otázkou je, nakolik se takové přirovnání může uchytit v jazykovém úzu. Na závěr ještě připomeňme, že spoustu zajímavých přirovnání najdeme v publikaci Jaroslava Zaorálka Lidová rčení.

DOTAZY

Zajímalo by mě, jak vznikl název města Plzeň.

S největší pravděpodobností tento název vznikl odvozením od adjektiva plzký, což znamená blátivý, kluzký, blátivá půda je polza. Pro bližší vysvětlení vám mohu doporučit publikaci Místní jména v Čechách, jejich původní význam a změny. Autorem je Antonín Profous.

Není mi zcela jasné, jak by se správně měly psát před jménem akademické tituly. Mám na mysli případ, že má člověk například titul Mgr. a Ing.

Pokud někdo vystuduje dvě vysoké školy, jsou tituly naprosto rovnocenné. Způsob, jakým by se tituly měly psát před jménem neupravuje žádný zákon, norma nebo vyhláška. Bývá ale zvykem, že před vlastním jménem stojí ten titul, který získal absolvent jako první. Proto například Mg. Ing. Pavel Novák nejprve absolvoval studium na vysoké škole technického nebo ekonomického směru a získal titul inženýr a teprve potom získal titul magistr na jiné škole, například na filozofické fakultě. Je také běžné, že nižší tituly se vynechávají, proto napíšeme Mgr. Pavel Novák (nikoli Mgr. Bc. Pavel Novák). Jestliže někdo vystuduje dvě různé fakulty a na každé z nich získá titul Mgr, je zapotřebí mezi obě zkratky vsunout spojku a, popř. lat. et.

KDYŽ SE ŘEKNE...

Míti filipa

Výkladů je hned několik. Mít filipa může být spojováno s anglickým fillip (podnět), nebo také s francouzským slovem filou (taškář, šejdíř, s tím souvisí také české slovo filuta - šibal). Nejpravděpodobnější je ale výklad Karla Čapka. Ten na toto téma napsal fejeton, který doplnil Arne Novák. Podle nich má toto rčení svůj původ v bibli. V evangeliích a ve Skutcích apoštolských vystupuje Filip zvaný Evangelista. Jednou potkal mouřenína, který četl proroka Izaiáše, ale vůbec mu nerozuměl. Požádal o radu Filipa a ten mu četbu vyložil tak jasně a přesvědčivě, že se mouřenín dal pokřít. Ve chvíli, kdy měl vedle sebe Filipa v uvozovkách dostal rozum a důvtip. Protože lidé v Čechách kdysi dobře znali bibli a také příběhy z bible u nás často přecházely do lidového jazyka, můžeme předpokládat, že toto rčení má svůj původ opravdu zde.
autor: Martina Kyselová
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

E-shop Českého rozhlasu

Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.

moderátor Jan Pokorný

tata.jpg

Tata a jeho syn

Koupit

Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.

Zprávy z iROZHLAS.cz