Problematika mluvnického rodu u přejatých slov v současné češtině aneb jakého rodu je esej nebo image

24. září 2010

Přiřazení jména, které žije v češtině již dlouho nebo jména českého původu, ke kategorii mluvnického rodu nám obvykle nečiní potíže. Problémy máme u podstatných jmen cizího původu, hlavně u těch, která pojmenovávají věci nebo vlastnosti.
Není neobvyklé, že přejaté jméno se zpočátku užívá ve třech nebo dvou rodech, pak se obvykle ustálí jeho zařazení ke na dvěma nebo jednomu rodu. Při zařazení přejatého jména k jednomu ze tří rodů se uplatňují stejná kritéria jako u domácích jmen - ta řadíme k rodu podle koncovky 1. a 2. pádu jednotného čísla, případně dle dalších tvarů. Někdy se ale stává, že podle koncovky zmiňovaných pádů můžeme zařadit jméno k dvěma rodům. Jména končící na měkkou souhlásku v 1. pádě jednotného čísla pak mohou patřit buď k rodu mužskému, ke vzoru stroj, nebo k rodu ženskému ke vzoru píseň. Např. u slova displej - displeje můžeme tvořit tvary podle vzoru stroj/stroje i podle píseň/písně. Po přejetí do češtiny bylo možno zařadit slovo k oběma rodům, dnes sice už převažuje rod mužský, ale slovo stále můžeme ohýbat i podle vzoru píseň.

Při výběru dalších přejatých slov, působících problémy jsme vycházeli z dotazů posluchačů a připomněli bychom kolísání v rodě u slov esej a image. Mohli bychom si připomenout i zápis daných slov, protože i jejich pravopisná podoba může být pro někoho z nás určitým oříškem.
Začněme tedy slovem esej. Esej můžeme přiřadit k ženskému i mužskému rodu, ohýbáme jej esej, eseje. K oběma rodům slovo řadí Pravidla českého pravopisu, SSČ i současné slovníky cizích slov. Slovo bylo dříve psáno původním pravopisem essay a bylo řazeno mezi jména mužského rodu. Jde o jméno latinského původu, které se do češtiny dostává přes francouzštinu s významem literární útvar. Dnes však známe i jiný význam slova esej, označujeme jím také písemnou práci. V tomto významu se k nám slovo dostává z angličtiny a pravděpodobně vlivem mluvnického rodu slova práce vzniká i přiřazení k ženskému rodu. Slovo zapisujeme počeštěle, stejně jak slyšíme - esej.
Další slovo, o němž chceme hovořit, je [imidž]. V prvním pádě zatím počeštěle psát nemůžeme, slovo zachovává původní pravopis - image, v nepřímých pádech se však již příležitostně vyskytuje i počeštěle psaná podoba, např. ve 3. pádě j. č. imidži. Jedná se původně o slovo latinské - imagó znamená v latině obraz a do češtiny image přišla anglickým prostřednictvím s významem "obraz člověka na veřejnosti". Slovo opět může být ženského i mužského rodu, Slovník neologismů, 1. díl, uvádí i možnost přiřadit též k rodu střednímu. Měli bychom ještě připomenout, že image v češtině může být i přídavným jménem. V tisku se můžeme setkat s vyjádřeními typu image problémy nebo image kampaň. Jako přídavné jméno pak slovo imidž má význam vztahující se k imidži, tvořící image.
Shrneme-li hlavní problém, slova esej i image můžeme přiřadit k mužskému i ženskému rodu, image může být i rodu středního.
Dotazy:
Posluchač se ptá na správnou podobu 6. pádu množného čísla slova kožich, konkrétně na to, jestli je správná podoba o kožichách.
Podstatné jméno kožich patří mezi podstatná jména mužského rodu zakončená v 1. pádě jednotného čísla na tzv. veláru - tedy na hlásku k, g, ch. V češtině tato jména mívají v 6. pádě množného čísla dva tvary - jeden tvar s koncovkou - ích, v němž dochází ke střídání hlásek - tedy o kožiších. Tento tvar je u řady slov považován za jedinou spisovnou podobu, i u slova kožich udává SSČ v 6. pádě množného čísla pouze o kožiších. Do spisovné normy však stále více proniká z běžně mluveného jazyka ještě variantní podoba s koncovkou - ách, která nepůsobí změnu samohlásky v kmeni slova. U některých slov již jsou tyto tvary zcela běžné -např. o teplácích i teplákách. Také tvar kožichách proniká postupně z mluveného jazyka do tvarové soustavy češtiny.
autor: Helena Chýlová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka