Problémové velké písmeno - Internet nebo internet

24. září 2010

Podle školního vydání Pravidel českého pravopisu píšeme internet s malým počátečním písmenem ve významu propojené počítačové sítě; Internet s velkým písmenem, tedy vlastní jméno, pak píšeme ve významu Celosvětová informační a komunikační síť. Pro laika i pro běžného uživatele internetu je obtížné tyto významy rozlišit. Všichni užíváme internet jako síť - všichni - mám na mysli uživatele, ne počítačového odborníka. Malé písmeno patří do trojice pojmů intranet - extranet - internet. Pravděpodobně nejfrekventovanější význam, v němž slovo internet v současnosti užíváme, je komunikační médium, prostředek i prostředník komunikace. V tomto významu se stále častěji píše malé počáteční písmeno: informace najdete na internetu; první seznámení s internetem; nabízíme připojení k internetu.

Ani počítačoví odborníci si nejsou zcela jisti, lépe řečeno nejsou zcela jednotni v tom, zda internet ještě dnes označuje opravdu jedinečnou věc. A tuto funkci - označit jedinečnou skutečnost - plní právě velké počáteční písmeno.

Při psaní slova internet můžeme doporučit malé počáteční písmeno ve smyslu - komunikační prostředek, propojené počítačové sítě, pokud internet chápeme jako vlastní jméno, můžeme jej napsat i s písmenem velkým. Snad ještě můžeme připomenout - pokud se podíváme na internet - že je slovo v naprosté převaze psáno s malým počátečním písmenem, svědčí to o tom, že se pojmenování internet postupně stává především jménem druhovým, obecným.

Slovo internet nám zde reprezentuje moderní špičku ledovce. Narazili jsme na problém v jazyce velmi živý a z hlediska pravopisného i částečně problematický. V jazyce existují - zjednodušeně řečeno - dva systémy- systém jmen obecných označujících běžné skutečnosti a systém jmen vlastních označujících jednotliviny jedinečné. A tyto dva systémy nejsou neprodyšně oddělené, naopak, pro jazyk je typický neustálý pohyb mezi jmény vlastními a obecnými.

Mohli bychom konstatovat, že jde o proces obousměrný. Jednak názvy jedinečných produktů časem přecházejí v názvy obecné a píšou se s malým písmenem: sýr Hermelín - chlebíčky s hermelínem, cigarety značky Sparta- kouří sparty, auto značky Octavia- jezdí oktávií, minerální voda Poděbradka - jdi koupit poděbradku. Druhý směr je opačný, kdy se původní jména stávají pojmenováními obecnými. Např. je to lazar- nemocný, švejk- vychytralý, šikovný ulejvák - zde odvozujeme i sloveso švejkovat. Můžeme říct, že často také záleží na pisateli, jaké písmeno napíše - velkým počátečním písmenem označuje jednotlivinu, malým vypovídá o tom, že chápe pojmenování již jako jméno obecné - např. s malým písmenem píšeme běžně vyjádření mám ráda ementál, peru v tixu apod.



Odpovědi na dotazy posluchačů:

První dotaz se týká psaní slov ztěžka a stěží.

Jedná se o tzv. příslovečné spřežky. Ztěžka a stěží píšeme dohromady, problémem zde bývá počáteční s nebo z. Psaní je v tomto případě dáno původem obou slov - ve slově ztěžka ustrnul tvar předložkového druhého pádu - proto z, ve slově stěží se jedná o ustrnulý sedmý pád - jde vlastně o ustrnutí s tíží, s tíhou, s těží - proto píšeme se s na začátku slova.

Druhý posluchačský dotaz se týká psaní slova inženýr, zda je možno psát zkratku tohoto titulu i s malým písmenem.

Pravidla pravopisu z roku 1993 připouštějí jedinou podobu této zkratky - Ing. Píšeme s velkým písmenem a s tečkou, ve větné souvislosti je možné užít i počáteční písmeno malé, stejně jako u zkratky slova doktor- mluvili jsme s ing. Novákem. Odpověď tedy zní ano, titul inženýr je možné psát i s malým počátečním písmenem ve větném kontextu.
autor: Helena Chýlová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová