Problémové velké písmeno - Internet nebo internet

24. září 2010

Podle školního vydání Pravidel českého pravopisu píšeme internet s malým počátečním písmenem ve významu propojené počítačové sítě; Internet s velkým písmenem, tedy vlastní jméno, pak píšeme ve významu Celosvětová informační a komunikační síť. Pro laika i pro běžného uživatele internetu je obtížné tyto významy rozlišit. Všichni užíváme internet jako síť - všichni - mám na mysli uživatele, ne počítačového odborníka. Malé písmeno patří do trojice pojmů intranet - extranet - internet. Pravděpodobně nejfrekventovanější význam, v němž slovo internet v současnosti užíváme, je komunikační médium, prostředek i prostředník komunikace. V tomto významu se stále častěji píše malé počáteční písmeno: informace najdete na internetu; první seznámení s internetem; nabízíme připojení k internetu.

Ani počítačoví odborníci si nejsou zcela jisti, lépe řečeno nejsou zcela jednotni v tom, zda internet ještě dnes označuje opravdu jedinečnou věc. A tuto funkci - označit jedinečnou skutečnost - plní právě velké počáteční písmeno.

Při psaní slova internet můžeme doporučit malé počáteční písmeno ve smyslu - komunikační prostředek, propojené počítačové sítě, pokud internet chápeme jako vlastní jméno, můžeme jej napsat i s písmenem velkým. Snad ještě můžeme připomenout - pokud se podíváme na internet - že je slovo v naprosté převaze psáno s malým počátečním písmenem, svědčí to o tom, že se pojmenování internet postupně stává především jménem druhovým, obecným.

Slovo internet nám zde reprezentuje moderní špičku ledovce. Narazili jsme na problém v jazyce velmi živý a z hlediska pravopisného i částečně problematický. V jazyce existují - zjednodušeně řečeno - dva systémy- systém jmen obecných označujících běžné skutečnosti a systém jmen vlastních označujících jednotliviny jedinečné. A tyto dva systémy nejsou neprodyšně oddělené, naopak, pro jazyk je typický neustálý pohyb mezi jmény vlastními a obecnými.

Mohli bychom konstatovat, že jde o proces obousměrný. Jednak názvy jedinečných produktů časem přecházejí v názvy obecné a píšou se s malým písmenem: sýr Hermelín - chlebíčky s hermelínem, cigarety značky Sparta- kouří sparty, auto značky Octavia- jezdí oktávií, minerální voda Poděbradka - jdi koupit poděbradku. Druhý směr je opačný, kdy se původní jména stávají pojmenováními obecnými. Např. je to lazar- nemocný, švejk- vychytralý, šikovný ulejvák - zde odvozujeme i sloveso švejkovat. Můžeme říct, že často také záleží na pisateli, jaké písmeno napíše - velkým počátečním písmenem označuje jednotlivinu, malým vypovídá o tom, že chápe pojmenování již jako jméno obecné - např. s malým písmenem píšeme běžně vyjádření mám ráda ementál, peru v tixu apod.



Odpovědi na dotazy posluchačů:

První dotaz se týká psaní slov ztěžka a stěží.

Jedná se o tzv. příslovečné spřežky. Ztěžka a stěží píšeme dohromady, problémem zde bývá počáteční s nebo z. Psaní je v tomto případě dáno původem obou slov - ve slově ztěžka ustrnul tvar předložkového druhého pádu - proto z, ve slově stěží se jedná o ustrnulý sedmý pád - jde vlastně o ustrnutí s tíží, s tíhou, s těží - proto píšeme se s na začátku slova.

Druhý posluchačský dotaz se týká psaní slova inženýr, zda je možno psát zkratku tohoto titulu i s malým písmenem.

Pravidla pravopisu z roku 1993 připouštějí jedinou podobu této zkratky - Ing. Píšeme s velkým písmenem a s tečkou, ve větné souvislosti je možné užít i počáteční písmeno malé, stejně jako u zkratky slova doktor- mluvili jsme s ing. Novákem. Odpověď tedy zní ano, titul inženýr je možné psát i s malým počátečním písmenem ve větném kontextu.
autor: Helena Chýlová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…

Jan Pokorný, projektový manažer ČRo

Jack London Tulák po hvězdách

Tulák po hvězdách

Koupit

Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.