Proč jet na festival Ha-makom, proč je 9. av smutečný den a co uvidíte v Terezíně na výstavě Ze tmy

Najděte si své místo na festivalu Ha-makom

Ha-makom. Tak se jmenuje festival židovské kultury, který se letos už po třiadvacáté bude konat v Holešově. Připomene nejen několik letošních kulatých výročí, která souvisejí s někdejší holešovskou židovskou obcí, ale i mnoho dalšího. V Šalomu jsme hovořili s hlavní manažerkou produkce Městského kulturního střediska Holešov Janu Slovenčíkovou.

 „Ha-makom znamená místo, zároveň ale také opisný titul Pána Boha. Ha-makom si už svoje místo v Holešově našel a každoročně ho vyhledávají ti, které bohatost a romantika židovské kultury přitahuje. Tím se vlastně oba skryté významy festivalového názvu naplňují,“ říká Slovenčíková.

Festival letos připomene několik kulatých výročí, která nějak souvisí s holešovskou židovskou komunitou. Jaká to jsou? Co všechno letošní 23. ročník nabídne? A jakou má festival specialitu? Poslechněte si celý rozhovor s manažerkou produkce Městského kulturního střediska Holešov Janou Slovenčíkovou.

Co jsou to „kinot“

Tiš´a be-av, neboli 9. av, je tak smutný den, že se během něj ani nesmí studovat Tóra. To totiž přináší radost. 9. av je dnem přísného půstu podobně jako Jom kipur. Jeho slavení v synagoze provází čtení smutečních elegií – kinot. Jak tento zvyk vznikl, a proč vlastně Židé truchlí, vysvětluje v následujícím příspěvku Leo Pavlát.

„9. den měsíce av zosobňuje v židovských dějinách staletí trvající zkázu. Stačí toto datum vyslovit a židovským věřícím se vybaví hned několik tragických událostí,“ říká Pavlát.

„Nejprve to 9. avu bylo zničení obou jeruzalémských chrámů – prvního roku 586 před občanským letopočtem Babylóňany, druhého roku 70 Římany. O 65 let později pak 9. avu skončilo porážkou povstání proti římské okupační moci. V židovské historii se však k 9. avu váže i vyhnání Židů ze Španělska roku 1492 stejně jako počátek první světové války s jejím ničivým dopadem pro východoevropské židovské obce,“ vysvětluje Pavlát a dodává: „Soupis tragických událostí židovských dějin tím ovšem nekončí, jak to během bohoslužby 9. avu vyjadřují zvláštní elegie zvané hebrejsky kinot.“

O čem kinot hovoří? A kdo je napsal? Poslechněte si celý příspěvek Leo Pavláta.

Výtvarník Václav Špale vystavuje v Terezíně

Jaké stopy zanechaly v naší paměti události 20. století? To je otázka, na kterou odpovídá výtvarník, ilustrátor a scénograf Václav Špale na výstavě v Památníku Terezín. Ta se jmenuje Ze tmy a bude otevřená až do 31. října. S Václavem Špale natáčela Daniela Brůhová.

„Nějakým způsobem se toho tématu dotýkám od dětství, protože v dětství mě zaujalo prostřednictvím dětských kreseb a filmu Motýli tady nežijí. Narodil jsem se pět let po válce, která mi vždycky přišla vzdálená. A najednou jsem zahlédnul něco, co bylo dokumentované mými vrstevníky, co bylo srozumitelné mé dětské duši,“ vzpomíná Špale.

Čím ho pro změnu v dospělosti oslovila hra Hanuše Hachenburga Hledáme strašidlo? Jak ji využil pro svou výstavu Ze tmy? A jak Václav Špale válečnou zkušenost propojuje s dnešní situací?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.