Proč si věřící Židé pokrývají hlavu
Věřící Židé nosí pokrývku hlavy – a má to svůj důvod.
Mít pokrytou hlavu je dávnou židovskou zvyklostí – vždyť, jak se píše v biblických Pěti knihách Mojžíšových, součástí oděvu kněží v jeruzalémském chrámu byl i zvláštní turban. Tóra to nijak nezdůvodňuje a pokrytí hlavy neukládá ani na žádném jiném místě.
Talmud však přesto tento zvyk z Tóry vyvozuje. Prostovlasost považuje za druh jí zapovězené nahoty, neslučitelné s bázní před Bohem. Toho si byli vědomi především učenci, což Talmud na jednom místě výslovně potvrzuje výrokem, že mudrci nemají s nepokrytou hlavou ujít ani několik kroků.
Nezůstalo u toho. Postupem času se pokrytá hlava stala obecně přijatou, a nakonec i nábožensky závazně předepsanou zvyklostí židovských věřících. Je tomu tak dodnes, i když, pravda, podle osobního náboženského založení se mužská pokrývka hlavy stala normou přinejmenším při modlitbě a také při jídle jako připomínka duchovního rozměru potravy.
Zvyklost pokrývat si hlavu má přitom v židovské tradici i svůj protipól v povinnosti nosit obuv. Symbolickým oddělením shora a zdola tak Židé vyjadřují vědomí vlastní pozemskosti tváří tvář Božímu majestátu.
Mužská pokrývka hlavy má různé názvy. Slovo „jarmulka“ běžné mezi aškenázskými Židy ze střední a východní Evropy je odvozeno z aramejského spojení „úcta ke králi“. Výraz „kapele“ běžnější mezi sefardskými Židy z jižní Evropy a severní Afriky je zase odvozen z italského označení pro klobouk „cappelo“. Sefardští Židé stejně jako ti ze střední Asie si navíc mnohdy oblíbili pokrývky hlavy v bucharském stylu. A zvláštní název pro pokrývku hlavy se vžil v Izraeli. Kulatým čepičkám připevněným na temeni se říká „kipa“, což hebrejsky znamená „kopule“.
Podle pokrývky hlavy se pak dá neomylně poznat, k jakému náboženskému proudu ten který Žid náleží. Háčkovaná kipa různých barev a vzorů zdomácněla mezi náboženskými sionisty. Semišová kipa značí stoupence židovské moderní ortodoxie, kipa ze saténu nebo hedvábí Židy konzervativní nebo reformní.
Černou sametovou kipu nosí ortodoxní Židé, naven ještě zpravidla přikrytou kloboukem, nejlépe plstěným z králičí srsti, ať již s korunou vysokou, nízkou, či s prolomenou střechou. Zvláštní skupinou jsou chasidé. Není výjimkou, že při svátečních příležitostech nosí tradiční plně kožešinový klobouk – plochý zvaný štrajml, nebo vysoký spodik. To spolu s barvou napoví, k jaké chasidské dynastii náleží.
Své pokrývky hlavy mají ovšem i židovské ženy, ale zůstaneme-li pro tuto chvíli u mužů, nelze opomenout stále oblíbenější klobouk zvaný trilby s vzadu vyvýšenou krempou. Takový si mimochodem oblíbili i zpěváci Frank Sinatra stejně jako Leonard Cohen.
Související
-
Jak EU bojuje s antisemitismem, jak se čistí pražské Stolpersteiny a proč Židé nosí kipu
Evropa se chystá na boj s antisemitismem. Kdo čistí Kameny zmizelých? A proč mají zbožní Židé pokrytou hlavu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.