První investor v horšovsko-týnské průmyslové zóně začal vyrábět

Horšovský Týn vybudoval dvanáctihektarovou plochu pro podnikání zhruba za rok. Na silnici a energetické přípojky za 21 milionů korun nezískal žádné dotace. Se zónou začalo město až poté, kdy mělo velkého investora. Firmu Sigloch radnice motivovala cenou pozemku - 200 Kč/m2. Město už jedná s dalšími zájemci, ale pozemky zdraží. Podle starosty Josefa Holečka nebude nyní díky Siglochu problém zónu rychle zaplnit.

Jak uvedl ředitel domažlického úřadu práce Zdeněk Písařík, který je v Horšovském Týně zastupitelem, na silně agrárním Domažlicku klesla poprvé po třech letech nezaměstnanost pod šest procent. Písařík to zdůvodňuje právě počínajícím vstupem investorů na zóny v Poběžovicích, Horšovském Týně, ale hlavně v Domažlicích, kde budou od konce roku působit čtyři firmy, a na zatím nejúspěšnější ploše v Holýšově.

Výroba

Vinou krachu podniků Zetes HT, Artis, STS a mlékárny se Horšovský Týn několik let držel na chvostu okresního žebříčku nezaměstnanosti. Nyní ale předstihl Staňkov a Poběžovice. Rozhodujícím zaměstnavatelem ve městě jsou výrobci plastových výlisků Plastik HT se 400 zaměstnanci firma Wilden se 300 lidmi. Po stovce lidí mají Silnice a Agrostav. Nejvíce příležitostí ve městě, kde je zemědělská škola a učilištěm, nacházejí občané ve školství.

Areály zkrachovalých podniků se podle Holečka postupně zaplňují. Důkazem je Artis, kde zahájil Steatit z Klenčí výrobu keramiky pro elektrotechniku. V areálu zbourané mlékárny už sídlí obchod s oleji Top Oil, v bývalé STS expanduje místní firma obchodní a stavební firma Škopek a Wilden. Příliš se zatím nerozvíjejí areály bývalého Lika a Zetesu HT.

Výroba|foto: www.hofmann-wzb.de

Město nespoléhá pouze na první zónu. V územním plánu má další plochu ve směru na Domažlice, kde jsou ale pozemky privátní.