Rabín Maxa: letos si přejeme svobodný Pesach, proč chodit do mikve a jaký byl židovský Trutnov

Pesach chofši: svobodný Pesach

Svátek jara, svátek nekvašených chlebů, svátek svobody, nebo také svátek překročení. Zkrátka a dobře, Pesach lze nazvat různě, podle toho, jaké části příběhu o vyjití izraelského lidu z egyptského otroctví dáváte přednost. Židé ho slaví od 22. dubna, poslední osmý den připadá na úterý 30. dubna. Jak Pesach letos prožívá rabín pražské progresivní komunity Ec chajim David Maxa?

„V pesachové hagadě stojí věta, která je velmi důležitá: V každé generaci má každý člověk povinnost vidět sám sebe, jako by vycházel z otroctví. A my každý rok chápeme tuto výzvu jiným způsobem. Tento rok se mezi námi po všech židovských komunitách po celém světě rozléhá trauma 7. října. A ptáme se, jak můžeme slavit náš svátek svobody, když je více než 100 našich lidí stále drženo v zajetí v Gaze. Mnoho z nás se tak vlastně cítí, jako kdyby naše srdce byla v zajetí společně s nimi. A cítíme toto spojení velmi výrazně. Proto snad ještě více, než bychom si přáli: Pesach sameach, šťastný Pesach, tak letos myslíme na Pesach chofši, to znamená svobodný Pesach,“ vysvětluje David Maxa.

Jaký aspekt příběhu o exodu z Egypta je pro Davida Maxu osobně nejdůležitější? Pesach, stejně jako každý jiný židovský svátek, provází řada zvyků. Který z nich je Maxovi nejbližší? Poslechněte si celý rozhovor s rabínem komunity Ec chajim.

Proč chodit do mikve

Některé domácnosti si na Pesach kupují nové nádobí. Týká se to i rodiny pražského rabína Davida Petera. Aby se však mohlo použít, je třeba ho nejprve ponořit do mikve. Rituální lázeň vůbec hraje v ortodoxním židovství velmi důležitou roli. Jakou? Na to se ptala manželky pražského rabína Elise Peter Apelbaum Daniela Brůhová.

Elise Peter Apelbaum je vystudovanou poradkyní rabína a pomáhá ženám v otázkách „čistoty rodiny“ v záležitostech týkajících se rodiny, sexuality a vztahů.

„Když se ponoříme, je tam myšlenka fyzické čistoty, ale i mentální. A během celého procesu, kdy jde žena do mikve, se narodí znova. V Talmudu je otázka, proč jde žena do mikve. Odpověď je, aby ta žena byla chtěná. Aby manžel toužil po své ženě stejně jako v den, kdy měli svatbu. To, že máme 10 dní v měsíci, kdy nemůžeme být spolu, to doopravdy pomůže, aby ten pár znovu po sobě toužil. Když něco máme každý den, už si nevážíme toho, co máme. To je celá myšlenka mikve,“ shrnuje Peter Apelbaum.

Kde je v Praze mikve? A chodí do ní i muži? Poslechněte si celý rozhovor s Elise Peter Apelbaum.

Židé v Trutnově

Věž s kopulí na synagoze v Trutnově bývala vidět už zdálky. Stála tu ale jen 53 let. Postavili ji Židé, kteří se do tohoto podkrkonošského královského města mohli stěhovat po roce 1848. A zničili ji během křišťálové noci v listopadu 1938 nacisté. O tom, jak se žilo Židům v Trutnově a jestli po nich něco zůstalo, natáčela Kateřina Havránková s historikem Ondřejem Vašatou.

„Synagoga stála v prestižní ulici Na Struze v blízkosti městského parku. Byla to honosná stavba v maurském slohu, byla postavena v roce 1885,“ vysvětluje Vašata.

„Nejvíc Židů tu žilo na počátku 20. století. V roce 1910 se hlásilo k židovskému vyznání 478 osob. Tehdy měl Trutnov 16.000 obyvatel,“ pokračuje Vašata.

Kde byla v Trutnově ubytovna pro německé důstojníky? A zachovaly se nějaké vily někdejších židovských obyvatel Trutnova? A věděli jste, že v okolí města bylo několik koncentračních táborů?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.