Šavuot je svátkem darování Tóry
25. května, s počátkem 6. dne měsíce sivan židovského kalendáře, začíná letos Svátek týdnů, hebrejsky Šavuot.
Svátek týdnů Šavuot je přímo spjat s předchozím svátkem Pesach. Sedm týdnů, které je dělí, mělo lid Izraele připravit na darování Boží Tóry na hoře Sinaj; východ z egyptského otroctví je tak završen událostí, kterou se svoboda fyzická propojuje se svobodou ducha.
Hebrejské slovo Tóra bychom mohli přeložit jako „vodítko“ či „návod“. Svým textem se kryje s biblickými Pěti knihami Mojžíšovými, ale v židovském prostředí zdomácněla i ve spojeních „Tóra Mojžíšova“ či „Tóra pravdy“, zatímco v křesťanském pojetí bývá mnohdy překládána jako „Zákon“. To však povahu Tóry jako židovského závazného věroučného textu poněkud zkresluje. Židé jej totiž nepřijímají jen jako příkaz nejvyššího Božího zákonodárce, ale je pro ně především slovem, které je třeba pochopit a naplnit. Tomu jako trvalá výzva odpovídá hebrejské spojení „Talmud Tora“ neboli „učení se Tóře“, jak to vyjadřuje okřídlený výrok rabiho Meira z 2. století: „Snaž se zabývat co nejméně všední činností, ale zabývej se Tórou.“
Důraz na porozumění Tóře a život podle ní je ostatně pro židovskou tradici natolik určující, že dokonce hovoří o dvou Tórách: Tóře psané na kamenných deskách, které obdržel Mojžíš na hoře Sinaj, a současně Tóře ústní, čímž se míní takto předávaný výklad psaného Božího slova mezi učenci. I tato podání však byla nakonec písemně zaznamenána, čímž již před staletími vznikly komentáře Talmudu.
Úcta k Tóře je v judaismu všudypřítomná. „Když půjdeš, povede tě. Když budeš ležet, bude tě střežit. A když procitneš, bude s tebou rozmlouvat,“ říká o ní jedno z přísloví krále Šalomouna. A velký izraelský panovník, proslulý svou moudrostí, na jiném místě o Tóře praví: „Stromem života je těm, kdo se jí přidržují, blaze těm, kdo se o ni opírají.“
Právě tyto verše provázejí v synagogách četbu z Tóry. Děje se tak z pergamenového svitku s ručně psaným textem navinutým na zdobné tyče, takže Tóra může být i nádherným uměleckým předmětem. A jestliže Svátek týdnů Šavuot oslavuje její darování, potom i každoroční zakončení četby tohoto posvátného textu a jeho nové předčítání nabízí radostnou událost při příležitosti svátku „Simchat Tora“ neboli „Radosti z Tóry“. Do toho je zatím ještě daleko. Zato již zítra po nejbližším čtení z Tóry zazní v synagogách děkovné požehnání každého, kdo k němu bude vyvolán: „Buď požehnán, Hospodine, Bože náš, králi světa, jenž nám dal pravdivou Tóru a vysadil v nás věčný život!“
Související
-
Co má v synagoze na starosti „chazan“, začíná svátek Šavuot a Polná ožije festivalem Polin
Kdo je to „chazan“? Brzy začne svátek Šavuot. A pozveme vás na festival židovské kultury v Polné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.