Secesní Plzeň vyhledávají turisté
Secese je stále oblíbený a turisty vyhledávaný sloh - a Plzeň, ačkoli se to stále ještě málo ví, patří k předním městům v zemi, v nichž je tento styl bohatě zastoupen. Nová výstava Plzeň v době secese, která probíhá v mázhausu plzeňské radnice, předkládá výběr z hodnotných staveb s datem narození: přelom století, do roku 1910.
Ostrá hranice je tam proto, aby se autoři v materiálu neutopili. A tudíž tam patří i stavby ještě v historizujícím slohu, jakých je v Plzni velké množství, ale už se na fasádě či v interiérech objevují secesní prvky. Klasickým příkladem tohoto jevu je triáda významných veřejných budov v centru Plzně: Městské, nyní Velké divadlo, Měšťanská beseda nebo Západočeské muzeum.
Plzeň si se secesí vcelku pospíšila a určitě za ostatními městy nezaostávala. Mimo jiné také díky rodákovi z Koterova Františku Krásnému, žákovi legendy vídeňské secese Otto Wagnera. Krásný dokonce vyhrál s návrhem na Velké divadlo, ale nakonec se realizoval konzervativnější Balšánkův návrh. Nebýt toho, měla by Plzeň první secesní divadlo v zemi. Ale bylo by asi menší a navíc ústilo prostě do Klatovské ulice, kdežto Balšánek vymyslel ten geniální tah umístit divadlo na koso ke křižovatce a posílit tak jeho velebnost a dominanci. Ale stejně...
Oproti stejnojmené knize o době secese a architektuře v Plzni jsou na výstavě odlišné především formáty vystavených fotografií. Navíc, kromě snímků získaných s pomocí několika plzeňských institucí obdařených archivy jsou součástí publikace i novodobé snímky Radovana Kodery. Ty jsou na výstavě i zbrusu nové. Kniha totiž vyšla před dvěma lety a některé ze staveb se podařilo za tu dobu opravit. Jinak výstava zhruba dodržuje strukturu knihy, ovšem vzhledem k prostoru pochopitelně ve skromnějším měřítku.
Návštěvníci výstavy by určitě neměli přehlédnout odkaz na recesistický spolek Mha, který právě v době secese sdružoval významné umělce a architekty, a to nejen z Plzně: sezení se účastnili například i básník Jaroslav Vrchlický nebo spisovatel Jaroslav Hašek. Mha je naprosto nepřehlédnutelná součást kulturní historie Plzně a je dobře, že na ni autoři nezapomněli.
Autory výstavy jsou podobně jako v případě knihy památkář Petr Domanický, pravidelný spolupracovník Českého rozhlasu Plzeň a Jaroslava Jedličková a dále autor současných snímků, známýo plzeňský fotograf a kurátor výstav ve Velké synagoze Radovan Kodera.
A protože výstavy v mázhausu bývají krátké a rychle se střídají, s návštěvou expozice nazvané "Plzeň v době secese" není radno otálet. Výstava na radnici potrvá pouze do 6. července.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Naplnil všechny znaky podněcování k nenávisti a projevil sympatie k nacismu, napsala policie o Turkovi
-
Finští farmáři pomáhají hlídat hranice před Rusy, svými dřívějšími největšími obchodními partnery
-
Jak těžké je dopátrat majitele dronu? Dálková identifikace je hudba blízké budoucnosti, říká Plaček
-
Loutky v nemocnici přinášejí víc než rozptýlení. Fungují na děti i nejstarší pacienty, říká Matějka
