Silvestr

31. prosinec 2004

Tradice oslav posledního dne ve starém roce může v mnohých z nás vyvolávat trochu rozporuplnou náladu - něco končí a něco nového začíná - a začátek a konec jsou tak téměř neoddělitelně spjaty. A tak je tomu i v češtině, alespoň nahlíženo z hlediska původu obou slov. Slova začátek a konec vycházejí ze stejného indoevropského kořene * - ken- s významem rodit se, začínat. V praslovanštině podoba *-kon- označovala kraj pojímaný z obou stran - tedy jak začátek, tak i konec. V odvozenině konec se prosadil význam označit druhý/poslední kraj, slovo začátek označovalo postupně kraj první. Díky výsledku odlišného hláskového vývoje se začátek a konec v jazyce od sebe vzdálily nejen významově, ale i formou.

Se Silvestrem souvisí kromě konce a začátku roku také obvyklý novoroční přípitek s přáním všeho nejlepšího. A v této magické chvíli si připíjíme většinou vínem. Slovo víno je velmi staré, přešlo do slovanských jazyků z latinského vinum pravděpodobně přes germánskou podobu Wein. Víno pojmenovávalo od staročeštiny jak rostlinu - vinnou révu, tak i nápoj. Mimochodem za prvního pěstitele vinné révy je v bibli považován Noe, což dokládá dlouhodobou oblibu vína v dějinách lidstva.

Za nápoj spjatý s naší národní povahou je však obvykle označováno spíše pivo. Slovo pivo patří také k nejstarším slovům v české slovní zásobě. Pivo původně označovalo nápoj, tedy pití vůbec. Postupem vývoje jazyka došlo u slova pivo k zúžení významu a slovo dnes označuje druh nápoje.

Poslední den v roce si nejen připíjíme a přejeme si, ale chceme se většinou také bavit. Humor v jazyce je překrásná věc, založená často na vztazích mnohovýznamovosti nebo formální podobnosti mezi slovy, charakteristickým rysem celé lidské existence je hra se slovy. Karel Čapek v díle K přírodopisu anekdoty říká: "Člověk se prý stal člověkem, když začal mluvit. Ale jakmile začal mluvit, udělal druhého dne vtip a našel s úžasem, že se slovy si možno pohrát."

Když dovolíte, tak jeden vtip učitelský: Paní učitelka vyvolá Pepíčka: "Řekni nám dvě zájmena." Pepíček se zděšeně ohrazuje: Kdo? Já? A co na to paní učitelka? Nezbývá jí než říct: "Výborně, Pepíčku."

A ještě jeden, založený na hře se slovy. Víte, jak se nazývá mnoho hvězd pohromadě? Souhvězdí. Přesně tak. A víte, jak se nazývá hodně žen pohromadě? Tvořím-li podle stejného typu, pak soužení.

Připomněli jsme některé tradiční momenty silvestrovské oslavy a nezbývá nic jiného než se rozloučit s přáním zdraví a štěstí do nového roku.

Dovolte, abychom k tomu použili úryvek z lidového přání z Klatovska:

Den přeslavný jest k nám přišel,

v němž má býti každý vesel,

radujme se, veselme se

v tomto novém roce.

autor: Helena Chýlová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.