Školáci v Klatovech budují přírodní zahradu

Dílny a pozemky. Dva předměty, které si sice mnozí z nás pamatují ze školních let, ale dnes už se s nimi na školách až tak často nesetkáme. Hlavně městské děti tak mnohdy vůbec nemají příležitost zjistit, jaké to je mít ruce od hlíny, jakou dá práci něco vypěstovat a jaký je to pak pocit, když ochutnáte své vlastní výpěstky. Ve škole v Čapkově ulici v Klatovech proto vznikl kroužek, do kterého chodí děti z prvního stupně a se svojí vedoucí na nevyužitém pozemku zakládají přírodní zahradu.

„Nepoužíváme žádnou chemii, žádná minerální hnojiva a žádnou rašelinu, pracujeme tady s kompostem,“ vysvětlila vedoucí Věra Dvořáková. Na přírodní zahradě má podle ní místo hmyz, ptáci i drobní živočichové. Proto je důležité, aby na ní trvale něco kvetlo. A také aby měl hmyz kde bydlet. „Máme tady připravené hmyzí domečky, které nám vyrobily děti z druhého stupně, ještě je budeme vyplňovat klacíky, listy a kamínky, aby tam mohli brouci bydlet. Kreslili jsme si zvířátka, která tady s námi žijí. To je larva chrousta, pavouk, včela, mravenec a beruška,“ popsaly děti. S drobnými broučky měly za úkol se seznámit, když ryly záhony. Následně si je pak vyhledávaly v knize.

Děti vše se svou vedoucí budují svépomocí a budou rády za jakýkoliv dar v podobě nářadí nebo nádob na vodu. Nádoby od hořčice ze školní jídelny poslouží jako květináče pro rajčata. Teď by se děti rády vrhly do výroby vyvýšených záhonů. „Pozemek je osázen po obvodu stromy, takže je prokořeněný a nemůžeme tady kopat do hloubky,“ objasnila vedoucí. Uvítaly by proto palety, ze kterých by záhony vyrobily.