Šlo o výstavní rezidenci krnovského textilníka Flemmicha. Dnes ve vile sídlí muzeum
K významnému společenskému postavení odjakživa patřilo i pohodlné a reprezentativní bydlení. Této zásady se držel i známý krnovský továrník Theodor Flemmich. Na Hlubčické ulici si nechal postavit honosnou vilu. Měla štěstí, protože na rozdíl od dalších významných krnovských staveb zůstala zachována. A před pár lety prošla důkladnou rekonstrukcí.
Theodor Flemmich, významný podnikatel a majitel textilní továrny v Krnově, se s růstem svého společenského postavení nespokojil s bydlením ve starém domě. A tak si nechal v roce 1914 postavit podle projektu vídeňského architekta Otto Prutschera nové honosné sídlo. Asi by se dnes divil, že místo zámožné rodiny v ní dnes sídlí muzeum.
Flemmichové patřili k významným krnovským rodům. Jejich přítomnost ve městě je doložena už za třicetileté války. Rodinu ale pozvedl až právě Theodor Flemmich. Jeho novému postavení továrníka plně odpovídalo i reprezentativní bydlení.
Rezidence vznikla v neoklasicistním duchu, zasazená do zeleně, ovinutá ozdobným mřížovím. Při vstupu návštěvníky přivítala prostorná hala, volně přecházející do zimní zahrady. Dobovou podobu vily a její bohaté vybavení dnes dokládají fotografie.
Rodina Flemmichů však musela v roce 1938 vilu opustit. Byla totiž židovského původu. A tak se v rezidenci na Hlubčické ulici na čas usadili Němci. Ani po válce si rodina vilu dlouho neužila. V roce 1948 byla znárodněna a v letech 1951 až 2003 sloužila jako kojenecký ústav. Naštěstí převážilo povědomí o její kulturní hodnotě.
V roce 2006 se rozhodlo o její důkladné rekonstrukci. A tak téměř sto let po jejím zbudování se do Flemmichovy vily nastěhovalo Městské muzeum v Krnově, které ji využívá také k výstavám a stálým expozicím. Flemmichova vila je otevřena celoročně, vždy od úterý do neděle od 8 do 18 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ukrajina není unavená jen z bombardování, ale i z rozpadu rodinného života, říká válečný analytik
-
Rozsudek ukázal část příjmů webu AC24. Inzeroval tam i Google, nyní svou reklamu stáhl
-
Kdy začíná stáří? Hranici lidé posouvají s tím, jak sami stárnou, roli hraje i zdraví a osamělost
-
Sokolové volí nové vedení. Policie stále vyšetřuje 40milionový podvod asistentky bývalé starostky