Slova spjatá s Vánocemi

24. září 2010

Vánoce dříve byly časem koledování a těsně po Vánocích se také mění starý rok v nový. Koleda i slovo kalendář jako pomůcka k určování běhu času souvisí tedy s vánočním časem. Ne vždy si však uvědomujeme, že mezi nimi oběma slovy existuje i souvislost jazyková. Obě slova koleda i kalendář souvisí s latinským Kalendae, které označovalo první den v měsíci. Samo slovo kalendy je původně z řečtiny a v řečtině znamenalo den, na který bylo veřejně ohlašováno novoluní. V pozdější latině se slovem Kalendae označovaly slavnosti provázející začátek roku a s tímto významem souvisí i slovanské pojmenování koleda, které zachovává nejen čeština, ale i další slovanské jazyky. Také ve slovanských jazycích se slovem koleda označovaly slavnosti spojené se zimním slunovratem, pak se pojmenování koleda spojilo se svátky křesťanskými.

Řekneme-li koleda, vybaví se nám dnes spíše vánoční nebo velikonoční říkadla - např. "Koleda koleda, Štěpáne, co to neseš ve džbáně." nebo "Hody hody doprovody, dejte vejce malovaný" a možná ještě častěji než říkadla si vybavíme typické vánoční písně. Koledy však dříve byly různorodější, byly to obřadní písně s magickou funkcí. Ve slovanském prostředí měly koledy starší tradici než Vánoce a Velikonoce. Naši předkové např. koledovali o dobré léto, o bohatou úrodu apod., také je připomínána koleda svatební jako píseň, která se zpívala nad ložem novomanželů. A také ještě v 16. a 17. století chodily od domu k domu i na Štědrý den maškary zpívající koledy a troubící na dlouhé rohy. M. A jak je to se slovem kalendář, také pochází z latiny? Ch: Kalendář je slovo také přejaté z latiny, ale ve srovnání s koledou jde o slovo podstatně mladší a do češtiny byla pravděpodobně prostředníkem přejetí u slova kalendář německá forma Kalender. V českých písemných památkách se s kalendářem setkáme až v 15. století. Začátkem kalendáře- přirozeným mezníkem pro počítání času byl zimní slunovrat, i staří Čechové vycházeli ze zimního slunovratu, např. kazatel Tomáš Štítný ze Štítného počítal rok od 25. prosince. Teprve od 17. století se začal kalendář sjednocovat a za počátek občanského roku byl stanoven 1.leden.

O původu slova Vánoce jsme již hovořili - připomínali jsme, že jde o o slovo přejaté z němčiny, jehož část je přizpůsobena české výslovnosti Vá - a část je přeložena - noce. Původ označování svátků kolem zimního slunovratu bychom mohli v evropských jazycích rozdělit na dva typy. Jedna část pojmenování souvisící s křesťanstvím, např. ve staroslověnštině se užíval termín - roždestvo Christovo, který najdeme i v dalších slovanských jazycích, např. v ruštině Podobně francouzské pojmenování Noel souvisí s latinským natalis - narození, nebo anglické Christmas odvozujeme od slov Kristus a misa-mše. Druhá skupina pojmenování Vánoc je závislá na původních pohanských zvycích. Patří k nim např.slovo jól - v severských jazycích znamenající svátky, sváteční dny. A tohoto původu je pravděpodobně i německé pojmenování Weinachten - svaté, sváteční noci.

Dotazy posluchačů:
Jak správně psát dceřiná společnost- s jedním nebo dvěma n?
Dceřiná společnost se píše s jedním n. Snad zde více pochybují o správnosti psaní s jedním n starší posluchači, dříve se opravdu psalo dceřiný s dvěma n. Už v roce 1957 však je přípustná jen podoba dceřiný s jedním n a toto pravidlo platí stále.

Je správně utvořen tvar čistění, nemá být čištění?
Tvar čistění je utvořen správně, je možné užít i tvar čištění. V tomto případě můžeme utvořit dvě rovnocenné podoby podstatného jména slovesného, podoba čištění je frekventovanější. Je třeba říct, že při tvoření příčestí trpného čistěn i čištěn a následně podstatného jména slovesného nelze vymezit jednoznačně fungující pravidlo, je lépe jednotlivé případy ověřit v SSĆ nebo v PČP.
autor: Helena Chýlová
Spustit audio