Slovany - plzeňská čtvrť v srdci zapsaná

Miroslav Šimandl, autor pořadu a rodák z plzeňské čtvrti Slovany
Miroslav Šimandl, autor pořadu a rodák z plzeňské čtvrti Slovany

Každý má své místo, kde se narodil a kam se rád vrací. V případě spolupracovníka plzeňského rozhlasu Miroslava Šimandla jsou to Slovany, plzeňská čtvrť, která v průběhu času měnila podobu i názvy.

Kolem roku 1910 se několika novým domkům ještě venkovského charakteru poblíž Mikulášského hřbitova říkalo oficiálně V Podhájí. Po první světové válce začaly vyrůstat vilové čtvrti pro střední vrstvy jak na Slovanech, tak v blízké Bručné, na Čechorově i kolem Světovaru. 50. léta 20. století pak přinesla Slovanům sídliště vystavěná ve stylu socialistického realismu.

V místech dnešní Slovanské třídy vedla čtvrtí historická cesta k Nepomuku, Písku i do Českých Budějovic. Ale také do rakouských zemí, kam chodili plzeňští poutníci až do dalekého Mariazzelu. Středověká silnice se stáčela od dnešního kostela sv. Mikuláše k řece kolem místa, kde byl později vybudovaný barokní kostelík U Ježíška.

„Vydrbal“ i „Habešskou vesnici“ hledejte na Slovanech

Historici panských sídel kladou na skálu, kde se rozkládá Mikulášský hřbitov, možnou lokalitu, kde měl okolo roku 1343 stávat opevněný dvorec či tvrz pod jménem Mitrvald, zkomoleně též „Vydrbal“. Název vypovídá, že silnice zde procházela lesnatým porostem. Bývalému Podhájí se svého času přezdívalo i „Na Habeši“ nebo „Habešská vesnice“. Podobu slovanské lokality měnil jak průmysl, tak i železnice. Blízko nádraží vznikla proletářská čtvrť Petrohrad osídlená převážně železničními dělníky. Původní název Podhájí se na počátku 20. století nelíbil ani plzeňským politikům - po vytvoření samostatného Československa vznikl prostor ke zvolení nového názvu: Slovany.

Kolébkou Miroslava Šimandla byla Koterovská ulice č. 58, dům Lidového bytového družstva v Plzni. Jako dítě si chodil hrát do „Dolíku“ na rohu Plzenecké ulice a stejně jako Karel Gott i do slovanských Chvojkových lomů. Základní školu vychodil v Jablonského ulici, střední pak na Koterovské třídě.

Miroslav Šimandl na svoji rodnou plzeňskou čtvrť Slovany nedá dopustit – poslechněte si jeho Špalíček lidových písní, které Slovanům věnoval!