Sonda do české gastronomie

22. červen 2012
Sondy

Česká centrála cestovního ruchu vyhlásila letošní rok Rokem české gastronomie. České restaurace, hospody a hospůdky by proto měly být téměř rájem pro každého pohoštěníchtivého návštěvníka. Jak vypadají teď, na začátku roku, zjišťovala Markéta Čekanová. Testovat restaurace nejde jinak než na vlastní kůži, nebo spíš na vlastní pusu. Navštívili jsme jich proto několik - malé i větší, ale všechny v centru města. Tedy tam, kde je největší koncentrace turistů.

V restauraci Azyl nás například nechali zápasit se steakem obyčejným nožem namísto ostrého steakového. V Moravské vinárně jsme o osobní zkušenost požádali jednoho z hostů, který byl evidentně vyveden z míry tím, co před něj postavil číšník na stůl: "Objednali jsme si s partnerkou každý dvě deci červeného vína a podívejte se na ty skleničky! Každá jiná a ještě ošklivé! Možná by to byly dobré kalíšky na svíčky, ale víno bych si představoval servírovat v něčem hezčím." Červené víno se pije ze sklenic úzkých, bílé z otevřených, ale v obou případech ze sklenic na stopce. Což rozhodně nebyl tento případ.

Mnohem příjemnější byla návštěva jednoho ze symbolů Plzně, restaurace U Salzmannů. Naše svíčková byla vynikající, nádobí čisté, obsluha vzorná. Spokojení byli i jiní návštěvníci: "Je to tu příjemné jako vždy, proto jsme sem vzali i našeho přítele z Irska." Ten byl přímo nadšen.

restaurace

Ale restaurace nejsou jen jídlo a pití. Je to i prostředí, v němž se nalézáte. V restauraci U šenku nám sice chutnalo, ale houpaly se pod námi rozvrzané židle, takže jsme lehce trnuli, zda dojíme ještě na stole, nebo už pod stolem. Stejně jako v ostatních navštívených podnicích nás i tady zajímalo, zda by se tu mohl najíst člověk na invalidním vozíku. A narazili jsme: na schod mezi vchodovými dveřmi. Vedoucí František Cypris je ovšem přesvědčen, že to pro vozíčkáře není žádný problém: "S pomocí personálu nebo kamarádů se dovnitř dostane. Problém je trochu s místem u stolu." Mnohem větším problémem jsou tu však podle našeho zjištění toalety. Vstupními dveřmi snad s vozíkem projedete, ale k pánské toaletě vedou dva schody. Podle pana vedoucího mohou vozíčkáři používat toaletu dámskou. Ale zde se dostanou nejvýše do předsíňky s umyvadly. Dále vedou dveře široké 60 centimetrů. Prý má invalidu někdo přenést.

Tolik tedy naše osobní zkušenosti z několika plzeňských restaurací. A jaké zkušenosti mají lidé z České obchodní inspekce? Podle jejího ředitele Václava Havlíka nepatří plzeňské restaurace ke špatným: "Zejména ty velké, staré a známé, ty jsou velmi kvalitní." Negativní zkušenosti však Česká obchodní inspekce také má. Dokonce některé z restaurací, které jsme navštívili i my, jsou podle Václava Havlíka svou nedobrou kvalitou u inspektorů už pověstné. "Hygiena už se hodně zlepšila, ale zůstává předražování. Někdy docela rekordní - místo dvou gulášů vám napočítají čtyři a koňak účtují lepší značky, než jste měl." Sečteno, podtrženo: Rok české gastronomie je na svém začátku. Jaký bude, teprve uvidíme.

autor: Markéta Čekanová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.