Soudruzi mu Černé barony nikdy nezapomněli, vzpomíná na Jiřího Wintera Nepraktu jeho žena Daniela
Výtvarník Jiří Winter, známý pod pseudonymem Neprakta, by se 12. července dožil 100 let. Stal se fenoménem především ve světě komiksu karikatury a ilustrace, věnoval se ale také divadelní a filmové tvorbě, navrhoval kostýmy, scény, kulisy. Za svůj život nakreslil více než 30 tisíc vtipů. „Měl úžasný smysl pro humor, ale nebyl nikdy středem společnosti. Nebyl bavič, vždycky byl tichý pozorovatel,“ vzpomíná v pořadu Alex a host na svého zesnulého manžela Daniela Winterová.
Humor si Jiří Winter Neprakta udržoval po celý život, navzdory tomu, že měl za sebou tragickou zkušenost druhé světové války. Ta ho zasáhla obzvlášť těžce. „Přišel o celou velkou rodinu, hrůzy německých lágrů přežila jenom maminka. Jinak přišel o všechny ostatní, vyjma strýčka, kterému se podařilo za války uprchnout do utečeneckého tábora v Šanghaji,“ vypráví Daniela Winterová.
„Po válce se vrátil, a když zjistil, že tady se dostali k moci komunisté, tak zase znovu odešel. Jeho rodina žila v Sydney. Jiří byl šťastný, že někoho má, že má vzdálené příbuzné, ale Sydney je dost daleko a za komunistů v podstatě nepřicházelo v úvahu, aby za nimi jel na návštěvu.“
Tiché spiklenectví
V totalitě prožil velkou část svého života, přesto proti ní nikdy nepřestal bojovat. „Byl jak v protinacistickém odboji, tak cítil velmi nepřátelský vztah ke komunistické totalitě. Ale to byly vzájemné nesympatie. Taky soudruzi mu Černé barony nikdy nezapomněli,“ konstatuje Daniela Winterová.
Na druhou stranu právě díky Baronům podle ní vzniklo mezi jejím manželem a jeho čtenáři tiché spiklenectví. „Lidé často hledali v jeho vtipech různé tajné vzkazy, které cenzura přehlédla,“ usmívá se.
Pod tlakem režimu
Emigrovat chtěl Jiří Winter mockrát, ale nikdy to neudělal. Trápila ho lidská hloupost a bezcitnost, StB se ho sliby i výhrůžkami snažila získat ke spolupráci. „Ani jedno na něj nefungovalo, ani jedno se jí nepovedlo, ale mockrát chtěl odejít,“ připouští vdova po uznávaném kreslíři, který prý odmítl dokonce lukrativní nabídku stát se v Londýně karikaturistou časopisu Playboy.
„Věděl, že když tam zůstane, už se nebude moct vrátit, a že má tady v Čechách svůj domov a zejména svoji starou maminku, o kterou se do smrti staral a byl šťastný, že mu zbyla aspoň ona.“
Jak svedl osud dohromady Danielu a Jiřího, které dělil velký věkový rozdíl? Proč si kreslíř zvolil netypický přídomek Neprakta? Co ho svedlo z vysněné dráhy přírodovědce ke kreslení? A jaký byl jeho vztah s Miloslavem Švandrlíkem? Poslechněte si celý rozhovor Alexandry Mynářové s Danielou Winterovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
