Spánkové laboratoře mají plné ruce práce, čekací lhůty na vyšetření jsou v řádech měsíců

Podle zástupců plzeňské fakultní nemocnice je zájem o spánkovou poradnu velký. Měsíčně projde ambulancí 350–400 pacientů a zhruba 100 lidí zůstane v nemocnici přes noc na monitorování. „Čekací doba se pohybuje mezi pěti a šesti měsíci a zatím se nezkracuje, spíš naopak,“ říká vedoucí lékařka spánkové laboratoře ve fakultní nemocnici Krista Plicková.

Typickým pacientem je dle ní obézní muž středního věku, nicméně přibývá i mladších lidí. Nejčastěji laboratoř řeší nemocné, kterým je diagnostikována zástava dechu ve spánku, tedy spánková apnoe. Lidé trpící touto poruchou se nemohou kvalitně vyspat, jelikož jsou zástavami dechu probouzeni. Přes den jsou pak kvůli tomu nadměrně spaví.

Nárůst počtu pacientů pozorují i ve spánkové laboratoři EUC kliniky v Plzni, jak potvrzuje lékařka a předsedkyně České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu Jana Vyskočilová. „Zájem stoupnul v návaznosti na pandemii, kdy porucha spánku byla jedním z komplikujících onemocnění covidu.“

Lehčí apnoi může vyřešit ORL

A co vlastně od návštěvy spánkové laboratoře čekat? Základní vyšetření se provádí buď na lůžku, nebo ambulantně. V ambulanci se zapůjčí jednodušší diagnostický přístroj pacientovi domů a ten se s ním určitý počet nocí vyspí. Na lůžku probíhá vyšetření většinou podrobnější, včetně monitorace spánku během noci.

Pokud je diagnostikována lehčí spánková apnoe, ta patří do kompetence lékaře specializace ORL, jenž zjistí, zda se dá provést nějaký zákrok. Další možností jsou různé aparátky, jež podsunou spodní čelist a tím otevřou prostor, kde apnoe vzniká. U středně těžké a těžké poruchy pak pacient většinou dostane přetlakový přístroj. Ten prostřednictvím masky vhání vzduch do dýchacích cest a odstraňuje pauzy v dýchání.