Spojka aniž a užívání v současné češtině

24. září 2010

Připomínám, aniž bych chtěl radit nebo připomínám, aniž chci radit? - co je správně? Odpověď na tuto otázku dá jazykový koutek. Většina posluchačů by jistě volila správné "připomínám, aniž bych chtěl radit". V tomto typu vět totiž není nic záludného, po spojce aniž má následovat podmiňovací způsob. Přestože věty s aniž záludnosti neskrývají, úplně nezajímavé také nejsou. Zajímavost spočívá ve třech ohledech: v tom, proč nabízíme na výběr právě varianty aniž bych chtěl radit a aniž chci radit; v tom, jak dobře nám s větami s aniž poradí slovníky; a tom, jak se věty s aniž užívají v současné češtině.

Výběr z možností aniž bych chtěl radit a aniž chci radit nabízíme proto, že aniž je vlastně spojka ani obohacená o zdůrazňovací -ž, které najdeme i ve spojce když,vztažném jenž apod. Prakticky po celou první polovinu 20. století se odmítalo, aby po aniž stálo by. Důvod spočívá v tom, že v té době stále se prosazovalo povědomí o původu spojky, tedy o souvislosti s ani. Spojujeme-li dvě věty spojkou ani, jde o slučovací spojení a obě věty mají stejnou stavbu, např. ani nenapsal, ani nezavolal. Proto se pokládalo za nesprávné říkat vlastně odešel a ani by nezavolal.

Mohlo by se zdát, že slovíčko by vlastně bylo tehdy v těchto větách nepřípustné. Není to tak docela pravda. Řekli jsme si, že stavba hlavní věty musela odpovídat stavbě věty s aniž. Proto pokud byl podmiňovací způsob obsažen v hlavní větě, patřil i do věty s aniž, např. nebyl by přišel, aniž by nebyl pozván.

A proč dnes používáme by i tam, kde v hlavní větě není podmiňovací způsob, např v našem souvětí připomínám, aniž bych chtěl radit?Je to proto, že s postupem času vědomí o původu spojky aniž sláblo, připodobňovala se německým a francouzským větám s podobnými spojkami a s významem "bez toho, aby". Proto řeklo-li se na začátku 20. století odešel, aniž pozdravil, znamenalo to "odešel a ani nepozdravil". Dnes bychom spíše řekli odešel, aniž by pozdravil s významem "odešel bez pozdravu". Došlo prostě k významovému posunu.

Druhou zajímavostí je, co říkají slovníky? Měli bychom se z nich dozvědět, která varianta je správná. Zajímavé je, že starší Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) ze šedesátých let uvádí v hesle "aniž" příklad, který jsme si uvedli jako téma dnešního jazykového koutku - připomínám, aniž chci radit. S poznámkou, že lze použít též připomínám, aniž bych chtěl radit. Znamená to, že podle SSJČ můžeme zde po aniž použít obě varianty - s by i bez by. Novější Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádí pouze poněkud nešťastný příklad bez by: šel tam, aniž byl pozván.

Znamená to, že podle staršího slovníku mohou být obě varianty, ale novější tuto možnost neuvádí a doporučuje by po aniž nepoužívat. Ovšem za správné považujeme obě varianty, přestože je doporučuje jen starší slovník. Jsou totiž i jiné prameny, totiž mluvnice, a ty také zachycují oba typy.

Podle výskytů v Českém národním korpusu, se v převážné většině případů ve větách s aniž používá podmiňovací způsob. Menší část případů zachovává ono starší pravidlo o stejné větné stavbě, tudíž v korpusu najdeme například věty bude přikročeno ke stavbě můstku, aniž bude stavitel čekat a jak by se mohl najíst, aniž by nabídl ostatním. Slova použitá v těchto dokladech napovídají, že pocházejí především z beletrie. Znamená to, že určitá část textů vyššího stylu zachovává v těchto případech povědomí o původu spojky, snad jako určitý signál - řekněme - vznešenosti.

DOTAZY

1. Jak se správně napíší velká písmena ve spojení Svědkové Jehovovi?

Psaní s velkým počátečním S - Svědkové Jehovovi - signalizuje, že mluvíme o organizaci, názvu církve. Malé písmeno s - svědkové Jehovovi - užijeme pro označení jednotlivých příslušníků.

2. Jak se správně utvoří přídavné jméno od místního názvu Sussex?

Při zakončení jména na -x, se toto x při odvozování neodsouvá: bordeauxský, sussexský atp.

PŘÍSLOVÍ

Strýček Příhoda

Strýček příhoda je prostě slovní hříčka, ztělesnění, zlidštění a zkonkrétnění určité abstraktní skutečnosti. Ožívá v ní zobecnělý poznatek, že člověk nikdy neví, co se může stát. Takových postaviček si lidská představivost vytvořila hned několik: na svatého Jindy, pamatovat na Navrátila, poradit se s Vaňkem apod.
autor: Martin Prošek
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.