Stavitel Santini by se radoval. Barokní komplex v Mariánské Týnici se dočká dostavby

„Poutní místa mají většinou kolem sebe ambity ze všech stran. Tady v Mariánské Týnici byly naplánovány ambity dva, západní a východní. Postaven byl, ale jen jeden, na západní straně. Na té východní se pak stihla postavit jen malá část. Ambit je prostor, kam se mohli schovat přicházející poutníci. Sloužil k meditaci, jako skrýš před nepříznivým počasím, krátili si čekání mezi bohoslužbami a byla tam i zpovědnice. Mariánská Týnice představovala významné poutní místo,“ vysvětluje Irena Bukačová, ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska.

Jak popisuje Irena Bukačová, jsou tu čtyři kaple, které souvisí s kultem panny Marie. Původně zde mělo být sedm kaplí radostí panny Marie a osmá měla být jako korunování. Do celku tedy zbývá dostavět ještě tři kaple, aby byl naplněn prvotní program. „Momentálně se jedná o dokončení zbytku východního ambitu. Ve starých složkách se dočteme, že to byla chlouba - ambitus duplex, tedy dvojitý ambit, který se nachází po stranách a vytváří ornamentální téčko.“

S opravami pomůže padesátimilionová dotace

Plzeňský kraj, který muzeum spravuje, uspěl s žádostí o evropskou dotaci z Integrovaného operačního programu. Ta je vyšší než 50 milionů korun.

Ambiciózní projekt tak získal zelenou, potvrzuje Alena Svobodová, vedoucí odboru kultury na plzeňském hejtmanství: „Nikdo dosud nedostal v takovémto památkovém komplexu odvahu dostavět něco, co se vyprojektovalo v baroku. Tím že se podaří dostavět boční kaple, které tam chybí, a vše uzavřít, tak jak to mělo původně být, vznikne unikátní věc, která se ještě nikomu v Evropě nepodařila. Mariánská Týnice tím hlavně získá status poutního místa.“

Příprava výběrového řízení zabere zhruba půl roku. Na místě stavby se musí udělat základní archeologický výzkum a vyměřit základy. Použité technologie a materiály budou kombinací původních i současných.

Realizace projektu zabere tři roky a dílo by mělo být hotové do konce roku 2019. „Počítám s tím, že tam vznikne volný prostor uprostřed, který bude možné využívat na divadla, koncerty, na kulturní aktivity v intimním prostředí s možností v klidu si vychutnat krásu architektury. Myslím, že Santini i opat Tyttl by byli spokojení, že se konečně podařilo vše dokončit,“ uzavírá Irena Bukačová.