Strážci národních parků Šumava a Bavorský les představují tetřeva hlušce přímo v terénu

Mobilní informační stánek už mohli turisté potkat třeba na bavorské straně u výstupu na Luzný a na české pod Březníkem.

„Tady máme tetřeví slepici, to je samička od tetřeva hlušce. Tady je znázorněné množství jehličí, které by se rovnalo energii z jedné kostky cukru. A to je důležité, aby v zimě tetřev byl v klidu a výdej energie byl co nejmenší,“ popsal rekvizity u mobilního informačního stánku strážce parku Pavel Veverka.

Setkání se koná poprvé, do budoucna se prý budou opakovat. „Organizuje se hlavně proto, aby se laická veřejnost dozvěděla co nejvíc informací. Často se na nás obrací, proč sem nemůžou, že je to kvůli těm tetřevům a jak vůbec vypadají,“ vysvětlil Pavel Veverka.

„Když je člověk vidí a může si na ně sáhnout, to je krásné. Je to vždy přínos vyslechnout si takové zajímavé informace od odborníků,“ řekla návštěvnice Naďa Janková z Oplota.

„Tady máme kamínky, takzvané gastrolity, které má tetřev ve svém žaludku, protože nemá zuby. Díky kamínkům rozmělní potravu, kterou jí. V rámci projektu jsme sbírali tetřeví trus. Zimní trus je starší, jdou v něm vidět kousky jehličí. Ten letní je úplně modrý, protože se v létě živí hlavně borůvkami,“ popsal Martin Starý ze správy parku, který se podílel na sběru vzorků pro výzkumný projekt.

A právě tetřeví trus byl jednou z nejdůležitějších součástí v tříletém česko-bavorském výzkumném projektu, se kterým se teď na mobilních stáncích seznamuje i veřejnost. Vědci při něm objevili zhruba 220 geneticky rozlišitelných jedinců tetřeva a po započtení ostatních míst výskytu na území správ národních parků Šumava a Bavorský les podle odhadů žije na 570 tetřevů.

„V literatuře se uvádí, že pro životaschopnou populaci je třeba alespoň 470 jedinců. Jsme tedy sice nad hranicí přeživší populace, ale ten druh je pořád ohrožený a je potřeba věnovat se jeho ochraně,“ doplnil Martin Starý.

A věnovat se chce park i osvětě. Mobilními informačními stánky se například inspiroval v sousedním Bavorsku.

„Na bavorské straně to běží přibližně rok, setkalo se to s velkým ohlasem u turistů a i z hlediska organizace to nebylo tak složité, protože se přinese pár exponátů a jsou v terénu,“ řekl strážce Národního parku Bavorský les Roland Ertl.

V informačních stáncích by měli strážci do budoucna představovat třeba i další živočišné druhy, třeba bobra evropského nebo puštíka obecného.