Šumava se potýká s nedostatkem kvalitní vody

22. březen 2016
Zprávy , Zprávy
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Voda (ilustrační foto)

Nedostatek vody nebo její špatná kvalita, s těmito problémy bojují i některé obce v Plzeňském kraji. Nevyhýbají se ani oblasti Šumavy.

22. březen je světovým dnem vody, má upozornit na význam vody a potřebu obhajovat udržitelné nakládání s vodními zdroji. Po loňském suchém létě se totiž problém s pitnou vodou objevil na nejednom místě v regionu, lidé si tak začali uvědomovat, jak vzácná voda je a že její přísun není zaručen nikde.

Nedostatek vody pocítili jak na horách, tak i v údolích řek a problémy se nevyhnuly ani Šumavě. Komplikace s pitnou vodou řešila například Železná Ruda. Spravuje rozsáhlé území a i když má několik zásobovacích soustav, pro některé oblasti to nestačilo. Dramatická situace byla například na Špičáku. Ještě v létě tam Železná Ruda nechala udělat hlubinný vrt, kroky ke zlepšení zásobování pitnou vodou tím tady ale zdaleka nekončí.

„V předchozích desítkách let bylo na Šumavě vždy vody dostatek. Zřejmě se promítly suché zimy nebo nedostatek sněhu, byly měsíce, kdy povrchové zdroje vyschly. My jsme udělali nějaká řešení, která saturují výpadek z povrchových pramenů. Chceme udělat taková řešení, abychom získávali kvalitní vodu v dostatečném množství," uvedl starosta Michal Šnebergr.

Radnice v Železné Rudě už proto nechala zpracovat studii, která bude řešit právě tento problém. Na technické řešení tohoto problému chce město požádat o dotaci.

Kašperské Hory řeší nedostatek vody v krajině

Voda je problémem také v Kašperských Horách. Tam jsou s jejím nedostatkem potíže spíše v krajině než v samotném městě a zřejmě ještě nějakou dobu budou.

„Voda je problém, na Šumavě zvlášť, vzhledem k vývoji, který je, dochází v národním parku k obnově suchého lesa," řekl starosta Petr Málek.

Město má dva zdroje pitné vody, a to z nedalekých Řetenic a pak z kopců Ždánov a Chlum. Vydatnost těchto pramenů prý neklesala ani v loňském suchém létě, i tak ale v následujících dvou letech čeká obě tato prameniště obnova.

„Je tu systém, který v roce 1940 vytvořilo původní německé obyvatelstvo. Je naprosto funkční, jednoduchý a ten chceme obnovit a chceme uvést do takového stavu, aby vydatnost byla vyšší," vysvětlil Petr Málek.

Vodu ve Švihově kazí dusičnany

Zásobování pitnou vodou řeší i níže položené obce jako například Švihov. Tady ovšem problémy nezpůsobuje nedostatek vody, ale její kvalita.

„Nám vzrůstá množství dusičnanů v podzemní vodě, protože máme podzemní studnu devět metrů hlubokou a má průměr asi šest metrů. A protože se zemědělcům daří, evropské dotace jsou znát i na kvalitě vody," popsal problém Švihova starosta Václav Petrus.

Švihov by se chtěl napojit na vodovod, který vede z Nýrska a nebyl by na to sám. S klatovskou radnicí už za tímto účelem město uzavřelo jakousi deklaraci o spolupráci. Společně hodlají také podat žádost o evropské peníze na protažení vodovodu do Dehtína a odtud pak dál do Švihova. Zhruba čtyřkilometrový úsek z Dehtína by hradil Švihov, náklady se odhadují na něco kolem osmi milionů korun. Pokud dotace vyjde, měli by mít lidé ve Švihově kvalitní vodu zhruba do pěti let.

autor: Směna ČRo Plzeň
Spustit audio