Šumavská legenda stála u vzniku sjezdovky v Kašperkách nebo šumavské horské služby
Šumavský patriot Emil Kintzl by letos v únoru oslavil 90. narozeniny. Ti, kteří ho znali, o něm v dobrém slova smyslu říkají, že to byl frajer. Nadaný člověk, který byl zdrojem neutuchající energie a vykonal mnoho dobrého.
Emil Kintzl většinu života prožil na Šumavě. Coby učitel vychoval několik generací, coby sportovec učil celé generace milovat lyžování. Stál u vzniku sjezdovky v Kašperských Horách nebo šumavské horské služby. Za minulého režimu se nenechal zlomit, a tak strávil léta v kotelně. Šumavu miloval, celý život ji poznával a jako málokdo o ní uměl vyprávět ostatním. Šumavu starou i tu současnou propagoval až do svého tragického a nečekaného odchodu. Letos v únoru by se dožil devadesátky.
Emil Kintzl se narodil v Praze, od roku 1939 ale žil s rodinou v Sušici, kde prožil i válku. V květnu 1945 vítal s dalšími kluky v Sušici americké vojáky. Nástup komunistů nesl nelibě. Od 50. let učil na šumavských školách, tou první byla škola v Hartmanicích, kde se stal tělocvikářem – začínal v pouhých devatenácti letech. Od konce padesátých let bydlel s manželkou Naďou, také učitelkou, v Kašperských Horách, kde vychovali i tři děti, Petra, Alenu a Naďu. „Tatínek byl přísný, důsledný, hodně se nám věnoval, trávil s námi čas v přírodě, jezdil na dovolené… Milovala jsem ho,“ vzpomíná dcera Naďa. S láskou o něm mluví také bývalí žáci.
Utlačován režimem
Emil Kintzl našel, uchovával a v roce 1968 vrátil na kašperskohorskou radnici po válce sejmutou desku na památku amerických osvoboditelů. „Dali jsme ji na radnici oproti potvrzení a to mě za pár let stálo učitelské místo. Na tři pětiletky mě uklidili do kotelny. Byl to trest za moje postoje,“ vyprávěl ještě za svého života.
„Emil si vždycky trval na svém a to se mi na něm líbilo,“ vzpomíná novinář Přemysl Čech. S Emilem Kintzlem se přátelil i režisér Jan neboli Jeňýček Fischer, natočili spolu dokumentární cyklus Zmizelá Šumava. „Nikdy se na nikoho nezlobil, jediné, čeho se nedokázal zbavit, byla zloba na komunisty za to, že se mstili na jeho dětech, když nemohli na něj. Ty se třeba nemohly dostat na žádnou školu.“
Životní láska Šumava
Léta v kotelně využil Emil Kintzl k poznávání Šumavy, vytvořil obsáhlý archiv, který mapuje její historii i současnost. Šumavu prochodil nebo projezdil, měl rád místní kopce, přičemž za komunismu na některé nemohl. Snažil se být u všeho důležitého, nechyběl u pádu Železné opony a stříhání drátů. Pád komunismu přinesl Emilu Kintzlovi nové příležitosti. Mohl vyprávět na besedách o Šumavě a všemi způsoby ji propagovat.
„Když jsem začala vydávat časopis Vítaný host, s Emilovým jménem jsem se setkávala v každé hospodě – Emil by věděl, Emil má fotku… Byl trochu jako nějaká bájná postava,“ popisuje Kintzlova kamarádka Hana Voděrová. „Když jsme se poznali osobně, zjistila jsem, že je to báječný chlap, který nezkazí žádnou srandu.“
Osudná sjezdovka v Kašperkách
Slunce, pozitivní element a motor – tak Emila Kintzla popisuje Jeňýček Fischer, jenž o něm napsal novou knihu Šumavská legenda. Zajímavé je, že označení „legenda“ se Kintzl vždy bránil se slovy, že tou je jen kníže Václav.
Šumavský patriot roky usiloval o otevření hraničního přechodu Modrý sloup, který bohužel zůstává stále zavřený. V posledních letech svého života se hodně věnoval obnově zničených šumavských křížků. Do svých posledních chvil sportoval, jezdil na kole nebo lyžoval, a to i přesto, že jeho syn Petr při lyžování před lety zemřel. Láska k této zimní aktivitě se nakonec stala osudnou i Emilu Kintzlovi. Zemřel 14. března 2022 v 88 letech, a to po srážce s jiným lyžařem na sjezdovce v Kašperských Horách, kterou zakládal. „V posledních letech jeho života jsem si uvědomila, jak výjimečného tatínka mám a jak moc na něj mohu být pyšná. Je mi po něm smutno,“ uzavírá dcera Naďa.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
