Šumavský jasnovidec Sepp Wudy předpověděl válku, rozmach dopravy, možná i Černobyl

Sepp Wudy se narodil na Brčálníku, německy zvaném FrischWinkel v roce 1870. V dospělosti pracoval jako obyčejný čeledín na statku ve své rodné obci. Podle dochovaných svědectví se jednalo o málomluvného muže, podivína. Za celý den prý řekl jen pár slov. Sedlák, u kterého Sepp pracoval, však zjistil, že se v krátkých větách vyřčených podivným čeledínem skrývá zvláštní poselství. Prozíravý sedlák je začal zaznamenávat v roce 1910, když bylo Seppu Wudymu kolem čtyřiceti let. Zapisoval je do prázdných stránek kalendáře čtyři roky.

Proroctví, která se dochovala, nejsou nijak veselá. Ostatně, jak to u proroctví většinou bývá. Například, když začala 1. světová válka, Sepp Wudy pronesl: „Tahle válka není ta poslední, brzy po ní bude zase jiná a nakonec přijde teprve ta poslední. Jedna bude strašnější, než druhá.“

Jedno z mála jeho pozitivních proroctví předpovídalo rozmach komunikačních technologií, videohovorů a zrychlení dopravy. „Budeš – li chtít, můžeš tátu ve Vídni vidět tady ze svý světnice, a když ho rychle potřebuješ, máš ho tady za hodinu…“

Jeho proroctví ale většinou byla opravdu až apokalyptická: „Neutíkej vodtud. Až přiletí šediví ptáci, jinde to bude ještě horší. Dejte na sebe všechno oblečení, co máte, vzduch bude prosakovat do kůže jako jed… Sedni si do díry a počkej, až bude všechno pryč, nesekej trávu, když vidíš mrtvé králíky u potoka, mléko po osm týdnů nepij.“ Tohle proroctví by se mohlo vázat k dubnu roku 1986, když se výbuchem reaktoru jaderné elektrárny Černobyl dostalo do ovzduší velké množství radioaktivních látek a z části spadly právě na Šumavu – hlavně na její západní část.

Nebo nás může čekat snad něco ještě horšího: „Máš před sebou jídlo, ale nemůžeš ho jíst, protože by to byla tvoje smrt. Máš vodu v nádrži, ale nemůžeš se napít, protože i to by tě zabilo. Z Vostrýho jde ještě jeden pramínek a z toho se smí člověk ještě napít… Jde to ke svému konci. Už to začíná. Bude to zase jako vo sto let nazpátek. Lidi se budou muset znovu učit číst a psát… Lidi to vodhodí tam, kde už jednou byli, aby je to ztrestalo za tu jejich pejchu…“

Může nás snad jen uklidnit to, že jeho proroctví, která dnes známe z knih spisovatele Hanse Watzlika, později i Paula Friedla, byla zpracována až 30 let po jeho smrti, v roce 1944. A tak je dost dobře možné, že si je oba spisovatelé značně upravili.

Sepp Wudy zemřel relativně mladý, v roce 1915, ve věku pouhých 45 let. Musel narukovat do války. Před tím, než odešel do bojů, řekl: „Domů se už nikdy nevrátím, je mi souzeno zemřít ve sněhu a ledu.“ Sepp Wudy zemřel na frontové linii v zimě, kdesi v Alpách. Na šumavského jasnovidce se ale nezapomnělo. Nad Brčálníkem ho připomíná celkem příznačně Vyhlídka Seppa Wudyho. Z ní je nádherný pohled na Jezerního horu a Špičák.