Šumavský písničkář nezná moc akordů, přesto složil už téměř 300 písní
Když se na Sušicku řekne jméno Petr Mazel, někteří lidé už vědí, že tak se jmenuje tamní šumavský písničkář. Muž, který zpívá svoje písně pro děti i dospělé a snaží se proniknout do povědomí publika.
Je mu 42 let, pochází ze Sušice, jmenuje se Petr Mazel a rád hraje na kytaru a zpívá. První píseň s názvem Starej chrám složil už v 15 letech, kdy se mu dostala do rukou první kytara – tu tehdy vyměnil s kamarádem za vojenské boty. Hrál sobě i pro holky. Na dráhu písničkáře se ale tehdy nevydal. Vystudoval na univerzitě v Praze obor zahradnictví a zhruba 20 let se mu i věnoval.
Pracoval v Německu i v Londýně. Pak ale do jeho života zasáhl covid, který u něj měl těžký průběh. „Plíce se mi prakticky rozpadly, v jejich tkáni jsem měl takové díry. Paní doktorka mi sdělila, že je štěstí, že jsem vůbec přežil. Po prodělání nemoci už jsem nemohl vykonávat těžší manuální práci. Poslední dva roky jsem průvodcem na hradě Velhartice,“ vypráví Pavel.
Během pandemie začal milovník kapely The Doors a Jima Morrisona stále častěji brát do ruky kytaru a skládat vlastní písně. „Znám jen ty nejzákladnější akordy, ty složitější variace neumím pojmenovat. Ale zkrátka to nějak slyším,“ prozrazuje.
Chystá se CD pro děti
Celkem napsal už 297 písní. Některé jsou melancholické, jiné veselé, další mají nádech protestsongu. Věnuje se také tvorbě pro děti. Původně chtěl s pomocí dárců vydat CD Šumavský kopce. Letos mu ale zemřela malá kamarádka. Proto peníze z transparentního účtu použije na album s deseti písničkami pro děti. To už se chystá.
Své písničky Pavel zveřejnuje na facebookovém profilu a na youtube. Čím dál častěji také koncertuje – v kostele, hradním sále, na dětském dnu i v hospodě. Má radost, když se lidem jeho tvorba líbí. „Ke štěstí by mi stačilo, kdyby si moje písničky zpívaly děti,“ uzavírá.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
