Světová rekordmanka Helena Fibingerová: Neupínám se na dobu života, která je pryč

Do vzdálenosti 22 a půl metru vrhla čtyřkilové závaží Helena Fibingerová na mistrovství Československa v Jablonci nad Nisou. Podala tak svůj nejlepší životní výkon a zapsala si světový halový rekord ve vrhu koulí.

„V Jablonci jsem měla obrovskou formu a hala byla napěchována lidmi,“ vzpomíná na osudový vrh v roce 1977. „Před závodem mě ještě nazlobili. Trenér nechal dát poslední lajnu na 23 metrů, jenže v tom uzavřeném prostoru to vypadalo hrozně daleko. Chtěla jsem odejít, ale tahali mě zpátky. A v té zlobě a formě jsem hodila takový výkon. Myslím si, že už nikdy v žádném závodě jsem se takhle necítila a už nikdy jsem tolik nehodila,“ říká mistryně světa ve vrhu koulí.

Čekání na nové hvězdy

Přestože se Helena Fibingerová už vrcholovému sportu nevěnuje, českou atletiku nadále sleduje. „Naše atletika se už historicky od dob Zátopka pohybuje ve vlnách, kdy se střídají cykly čtyřleté až osmileté. Nastává tam určitý generační problém, čeká se, jestli vyroste někdo jiný. Dneska bych řekla, že je situace složitější, nicméně si myslím, že rostou nové hvězdy a naše atletika tak bude vozit ze šampionátů a olympijských her stále medaile,“ domnívá se.

Konec sportovního života

Po skončení sportovní kariéry se Helena Fibingerová začala věnovat marketingu, stala se také majitelkou pekárny a členkou Rady České televize. „Dokázala jsem si naplnit sny, které jsem měla ke konci své kariéry. Nesmírně uznávám trenérské povolání, to jsem ale dělat nechtěla, protože je to trošku pokračování toho života, který jste vedl předtím. Já jsem chtěla dokázat, že tu svoji knihu sportovního života dokážu zaklapnout,“ říká.

Jak sama přiznává, je velmi ctižádostivá a neumí prohrávat. „Nejsem člověk, který by uměl žít s tím, že může o sobě pochybovat,“ dodává. „Můj život je plný práce. Jak jdou léta, tak se mi zdá, že nestíhám, ale to my všichni. Doba je náročnější, než byla. Když ale budu objektivní a poctivě to řeknu, žiju velmi krásný život a jsem velmi šťastná,“ říká.

A jaký přístup má Helena Fibingerová k získaným medailím a oceněním? „Nechodím a nekochám se jimi a myslím si, že je to správné. Nemůžete se upínat na dobu života, která je pryč. Když chcete být úspěšný i v budoucnosti, nesmíte se upínat k tomu, co bylo v minulosti. To je moje krédo,“ uzavírá.

Jak vzpomíná na léta, během kterých soutěžila, a proč nenavázala na své studium a nestala se učitelkou? Dozvíte se v záznamu pořadu.