Tady je Plzeň! 80 let příběhů
Svoboda. Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří!
5. května 1945, brzké ranní hodiny. V Plzni, stejně jako v mnoha jiných městech, začíná protifašistické povstání. Lidé se spojují ve svém odhodlání a krátce po poledni se z plzeňského rozhlasu ozývá volání svobody...
Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří!
Vojenská technika se na plzeňských Skvrňanech objevuje 6. května 1945, krátce před osmou hodinou ranní. Obrněná technika s bílou hvězdou projíždí Husovou ulicí, kde zatáčí do Prešovské (tehdejší Říšské ulice), až na plzeňské náměstí. Tam na vojáky pod velením plukovníka Charlese H. Nobla čekají Plzeňané.
Plzeňský rozhlas pomáhá především šířením aktuálních informací. 6. května 1945 zní zásadní zpráva: Masový vrah byl zadržen! Krátce po 13. hodině v Rokycanech zatýkají Karla Hermanna Franka – rodáka z Karlových Varů, ale hlavně jednoho z největších válečných zločinců. Státní ministr Protektorátu Čechy a Morava nesl odpovědnost za více než 320 tisíc mrtvých, včetně podpisu prvního a druhého stanného práva a rozkazu k vyhlazení Lidic a Ležáků.
Svobodné vysílání plzeňského rozhlasu zní až do jižních Čech, hlásí se i tamní obyvatelé, kteří pátrají po svých příbuzných. Rozhlas pomůže i Holanďanům, kteří byli tehdy na Žatecku nasazeni na práci.
Velká část obyvatel Československa na východ od Kraslic, Karlových Varů, Plzně, Písku a Českých Budějovic stále čeká na osvobození. Do Prahy vjíždí sovětské tanky 9. května. Demarkační linie stanovená na Jaltské konferenci rozděluje území Československa mezi sovětské a spojenecké osvoboditele. K demarkační linii v Rokycanech dojíždí sovětská vojska až 11. května. Mění se i hranice Československa. Dojde k odstoupení Zakarpatské Ukrajiny Sovětskému svazu.
Přesně podle závěrů Postupimské konference je poražené Německo rozděleno do 4 okupačních zón - sovětské, americké, britské a francouzské. V srpnu dopadnou americké atomové bomby na japonská města Hirošima a Nagasaki, což výrazně urychlí kapitulaci Japonska. 2. září druhá světová válka končí. Josef Vissarionovič Stalin, v duchu zažité praxe válečníků o tom, že vítěz bere vše, už připravuje sovětské tajné služby i armádu na další politické dobrodružství. Střední a východní Evropu chce do tří let dostat pod nadvládu Moskvy.
První rozhlasová místa
Rozhlas odmítl jako své trvalé sídlo bývalý kryt ve sklepech pod kostelem sv. Anny. V krátkých lhůtách se přemisťoval do několika provizorních místností a v září 1945 zakotvil na dva roky v pěti místnostech ve Škroupově ulici. Studio pro orchestr bylo v únoru 1946 vybudováno v tělocvičně školy na Americké třídě. V roce 1946 začala rozsáhlá adaptace bývalého Rečkova sanatoria ve Skrétově ulici. V září 1946 se do přízemí nastěhovala první část administrativy, v dubnu 1947 další část do 1. poschodí. Ve 2. poschodí bylo hudební a přednáškové studio, dvě režie a hlasatelna. 3. poschodí bylo zřízeno pro technický provoz. V Rečkově sanatoriu setrval rozhlas až do vybavení studií technického provozu nové rozhlasové budovy na náměstí Míru.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
