Tady je Plzeň! 80 let příběhů
Šedesátky. První panelová sídliště a také Tuzex
Už v roce 1956 se uvnitř KSČ začíná mluvit o nutnosti změn. Komunistické vedení si ale nemůže dovolit přiznat, že hlavním problémem je samotný systém centrálního plánování.
Přichází tzv. Rozsypalova reforma. Zaměřuje se hlavně na reorganizaci podniků a úpravu mezd. Výsledek? Naprostý neúspěch. Plánování v 60. letech pokračuje ve starých kolejích. Například v roce 1961 má chemická výroba vzrůst o neuvěřitelných 78 %. Jenže nereálné cíle vedou ke zhroucení plánu už během téhož roku.
Vedení strany se nechce smířit s realitou, a tak hledá viníky jinde – třeba v krizi vývozu do Číny nebo v mezinárodních konfliktech, jako je berlínská a karibská krize. Je však jasné, že změny jsou nevyhnutelné. Od roku 1963 se začíná alespoň opatrně mluvit o úloze trhu v rámci socialismu. Reformní snahy dostává na starost Ota Šik, který se pokouší hledat cestu mezi plánováním a tržními principy.
První paneláky
Zatímco na celostátní úrovni probíhají hospodářské experimenty, v Plzni se lidé setkávají s realitou socialistického bydlení. V roce 1961 mohou navštívit výstavu Nové bydlení, kde si prohlížejí modely plánovaných sídlišť. Součástí je i ukázka vzorového bytu pro čtyřčlennou rodinu – právě ten se později stává základem pro výstavbu sídliště Doubravka. První panelové domy zde začínají vyrůstat v roce 1962 a staví se celé desetiletí. Hlavním cílem je testování možností panelové výstavby. Historici dnes popisují Doubravku jako experiment s objemovou typizací, ale zároveň jako příklad necitlivého zásahu do původního prostředí.
První prodejna Tuzex se v Plzni otevírá v ulici Bedřicha Smetany, později se stěhuje na výstaviště a nakonec na roh Kollárovy ulice. Lidé stojí dlouhé fronty na džíny a západní potraviny. Veksláci? Ti v Plzni raději postávají na náměstí než před samotným Tuzexem.
Plzeň tak v 60. letech zažívá paradox. Na jedné straně moderní paneláky jako symbol socialistického pokroku, na druhé straně Tuzex jako okno do světa západního konzumu. A mezi tím obyčejní lidé, kteří se snaží žít svůj každodenní život v systému, jenž se potácí mezi reformami a realitou. Ale šeď počátku 60. let barví svým hlasem v celém Československu mladík z Plzně, Karel Gott.
Svět
Celkem 18 afrických zemí vyhlašuje nezávislost a rok 1960 je proto nazýván rokem Afriky. Vzniká veledůležitá Organizace zemí vyvážejících ropu, berlínská zeď, horká telefonní linka mezi Moskvou a Washingtonem a v Paříži a v Londýně se narodí minisukně. Jména jako Jurij Gagarin, Alan Shepard ml., German Titov nebo Valentina Těreškovová už navždy nasměrují lidské nohy od zemské tíže do vesmíru. Americký prezident John Fitzgerald Kennedy umírá rukou atentátníka a do doživotního žaláře míří Nelson Mandela. Tak jako mnoho jiných mužů ho později osud nasměruje z vězeňské cely až do prezidentského úřadu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.