Tlející dřevo obsazují ve velkém také mravenci
Životní projevy mnohých druhů brouků jsou velmi zajímavé, překvapivé až bizarní. Ne jinak je to i u druhů brouků, kteří pro svůj život potřebují tlející dřevo. Zajímavosti o životech brouků se naleznou přitom i u těch běžnějších druhů.
Každý brouk má svůj příběh. Své životní nároky, svůj jedinečný vývoj. Větší část života mnohých druhů brouků se odehrává v období, kdy jsou larvami a krmí se buď rozkládajícím se dřevem, nebo houbami, které se vyskytují uvnitř. Larvy se vyvíjejí mnoho měsíců, dospělý brouk pak žije jen pár dní, maximálně pár týdnů. Přesně to je případ i druhu brouka, který se nazývá lesan hnědý.
„U lesana hnědého je to typické. Dospělec žije jen pár dní, přitom larva může žít až tři čtvrtě roku. Životní projev larvy je velice zajímavý, živí se konidiemi. To jsou nepohyblivé spory hub. Vyrůstají na stěnách chodeb, které larva vykousává. Houby se tam dostanou opět infikací larvou, která se prokousává z vajíčka. Z obalu vajíčka si zase od svojí matky přinese spory, kterými infikuje chodbu, vyrostou tam houby a ona se těmi konidiemi živí," představuje část životního cyklu lesana hnědého zoolog správy Národního parku Šumava Vladimír Dvořák.
Tlející dřevo ale velmi často obsazují i další druhy bezobratlých – mravenci. Mezi typické druhy mravenců, kteří obsazují tlející dřevo, patří například mravenec dřevokaz nebo mravenec obrovský. To jsou příbuzné druhy, které se často zaměňují. Když se ale budeme držet lokality Šumavy, tak v těch vyšších polohách se vyskytují mravenci obrovští.
„Mravenec obrovský je zajímavý tím, že napadá ještě živé smrky a uvnitř si vytváří kolonie. Část kolonie je pod zemí a část je uvnitř toho stromu. Takový strom poznáte podle toho, že je rozklován třeba šplhavci. Poznají, že strom je napadený a proklovávají se dovnitř na zásoby mravenců – na kukly a larvy. Je zajímavé, že u mravence obrovského platí, že v té veliké kolonii není pouze jeden strom, ale několik stromů je pospojováno do jedné kolonie a v zemi je pospojovaná.“
Příběhů a raritních životních projevů se dá nalézt celá řada. Všechny ale spojuje jedna důležitá věc, bez které bychom tyto zajímavosti nemohli poznávat – ponechávání části dřevní hmoty k zetlení přímo v lesním porostu. Tlející dřevo v lese je jeho pokladem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
