Trojka z mravů
Zprávou z tisku začíná fejeton Jiřího Tomáše Blažka: "Asi čtyři litry slivovice ve dvou dnech vypilo jedenatřicet žáků osmých a devátých tříd Základní školy UNESCO v Uherském Hradišti." Před dalším říkám zcela vážně, že slivovice se v základních školách v době výuky ani o přestávkách pít nemá. Na tom se shodneme, ale nehneme už s tím, že se to stalo, a nebuďme bláhoví a nemysleme si, že se to občas nestane i jinde než v Uherském Hradišti.
Podle ředitele tamní školy dostanou ti, co slivovici přinesli trojky z chování, kdežto ti, co pouze pili, dvojky. A jakou známku z mravů dostanou hospodští, v tomto případě kantoři a škola? Zřejmě žáky nedokázali zaujmout a pobavit tak, aby nesáhli po slivovici, což je zjednodušení pouze zdánlivé. Nemoralizujme ale a podívejme se na to zlehka.
Půvabné na tom dvoudenním mejdanu je to, že se odehrál ve škole, nesoucí čestný název UNESCO. Je to věcně v pořádku, protože UNESCO má v OSN na starosti kulturní tradice a památky a hlubší tradici a památku na předky než slivovici na Moravě kromě vína nenajdete. Snad Cyrila, Metoděje a Babinského, ale u těch nevíme jistě, co pili a jestli už také ve škole; u Babinského bych se vsadil. UNESCO je tedy na správném místě, ale zcela dokonale by v tomto příběhu působilo, kdyby se ta škola jmenovala UNICEF, kterážto má v OSN na starosti přímo děti.
Docela klukovsky pak zní vysvětlení ředitele školy, který novinářům řekl, že slivovice nebyla pouze z Uherského Hradiště, jinými slovy, slivovici pijí nejenom naši žáci, slivovici pijí také přespolní a tak to neházejte jenom na nás. Byli to i ti, dojíždějící k nám do jazykových tříd. A to je také stylové, říkám si, protože jazyk opravdu hraje při ochutnávce rozhodující roli.
Uzavřeme v nejistotě z nespravedlivé klasifikace. Za přivezení trojka z mravů, za pití dvojka. Jakou známku ale dostanou ti, co slivovici přivezli i pili? A jakou ti, co sice jenom pili, ale nikdo to na nich nepoznal, protože v tradicích, které jako celek brání i UNESCO, je samo sebou i umění, vyrovnat se s následky prožitků z památek bez ohrožení vlastního zdraví a mravů. Například zříceniny jsou zabezpečeny výborně. A neměli by být potrestáni i ti, kteří donesli jen okurky a slaninu? Jedna mínus, aspoň! A pokutu tomu řidiči autobusu, co do nebohého Uherského Hradiště sváží žáky a slivovici z nehodného kraje.
Slivovice se při výuce ani o přestávkách v základní škole pít nemá. UNESCO, UNICEF a celá Organizace spojených národů se starají dobře, ale nemohou v Ženevě vědět všechno o historických jádrech, o slivovici, a už vůbec ne o prachmizerných a nudných školních osnovách a nemotivovaných, protože velmi špatně placených kantorech, což je, jak bylo řečeno, zjednodušení pouze zdánlivé?
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
