Tvary českých příjmení
24. září 2010
Někdy se zdá, že při oslovení používáme prvního pádu - říkáme přece pane Purkyně nebo pane Vyčichlo. To je způsobeno tím, že uvedená příjmení mají shodný tvar v 1. a 5. pádě. Třeba právě příjmení Purkyně skloňujeme podle vzoru soudce a ten má v 1. a 5. pádě shodné tvary, tedy pan soudce - pane soudce. Podobně tvoříme spojení pan Bechyně - pane Bechyně, pan Bičiště - pane Bičiště atd. Shodné tvary v uvedených pádech zaznamenáme také u příjmení, která pocházejí od původního vzoru město, tedy např. pan Pafko - pane Pafko nebo pan Stýblo - pane Stýblo.
S příjmením typu Pafko, Vyčichlo nebo Stýblo už mohou mít někteří v dalších pádech problém. Často se objevují názory, že jsou tato příjmení nesklonná. Není to pravda, skloňují se podle vzoru pán, pouze v 1. a 5. pádě si ponechávají tvary podle svého původního vzoru město. Tedy pan Batko (1.p. jako město) a pane Batko (5.p. jako město), dále však už podle vzoru pán (bez pana Batka, k panu Batkovi, pana Batka, o panu Batkovi, s panem Batkem).
Příjmení nesklonná zůstávají v češtině jen ojediněle, u českých příjmení je to jen typ zakončený na -ů, např. Pavlů, Petrů, Jírů nebo Martinů.
Když už si povídáme o příjmeních, mohli bychom se zmínit i o tom, jak s jejich pomocí označujeme celé rodiny. Rodina pana Nováka jsou Novákovi, to je jasné. Co však třeba s rodinou pana Černého? Jeho příjmení má charakter přídavného jména (samo se skloňuje podle vzoru mladý). Pro označení rodiny se u takových typů používá 2. pádu příslušných příjmení, rodina pana Černého jsou tedy Černých. To je tvar 1. a 4. pádu (např. Černých bydlí v přízemí. Černých jsem neviděl celý týden.). V ostatních pádech pak skloňujeme podle vzoru mladý (bez Černých, k Černým.atd.). Podobně je na tom třeba i pan Dolejší (toto příjmení skloňujeme jako měkká přídavná jména podle vzoru jarní), jeho rodinu nazveme Dolejších. Další tvary tvoříme obdobně jako u předchozího typu.
Dotazy :
Jak je to s správností výrazů brždění a brzdění?
Správný je pouze druhý z uvedených výrazů, tedy brzdění, a to v mluvené i psané češtině. Právě v mluveném jazyce dochází často ke komolení tohoto výrazu.
Proč říkáme, že bychom neměli usnout na vavřínech?
Vavřínové věnce používali (na radu věštírny v Delfách) staří Řekové jako nejdůstojnější ocenění vítězů při olympijských hrách. Později i Římané jimi zdobili hlavy velkých vojevůdců a umělců na znamení dobyté cti a slávy. Komu ale sláva stoupla do hlavy a přestal se i dále snažit a o něco usilovat, ten jako by na tomto voňavém symbolu usnul. Znamená to tedy, že bychom se neměli nadlouho spokojit s tím, čeho jsme dosáhli.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Putin nemá výčitky, ale spokojený také není. Od třetího týdne války je vyděšený, domnívá se Votápek
-
Ženský sport je pro ně jen pointa vtipu. Američané kritizují Trumpa, že žertoval o vítězných hokejistkách
-
Přerozdělení osmi miliard pojišťovnu nerozkolísá. V IT zakázkách mám svědomí čisté, říká exšéf VZP Kabátek
-
Trestní oznámení kvůli dotacím pro Agrofert: dozorčí rada tlačí na rozhodnutí fondu
