Unikátní kaolinový důl v Nevřeni se už brzy otevře lidem

Milovníci tajemných podzemních prostor se o něm zatím mohou vše dozvědět v nevřeňském Centru Caolinu, ale do nitra dolu se nedostanou. Vstup je tam zakázaný. Obec to ale hodlá změnit a už kvůli tomu požádala o krajskou dotaci. Pokud vše půjde hladce, mohli by se do dolu první návštěvníci vypravit už během letní sezóny.

Vstup do dolu je skrytý v kopci v lesích zhruba kilometr od samotné Nevřeně. Na pozůstatky těžby kaolinu je možné narazit už cestou. Jedním z nich je například stará pískovna.

Čtěte také

„Je tady právě jako pozůstatek po těžbě kaolínu, kdy písek tady zůstane jako odpadní produkt těžby. To, co vidíte dnes, to je pouhý zlomek toho, co tady bývalo kdysi. Nicméně pořád je vidět, že tady bývala pískovna," uvedla manažerka Centra Caolina v Nevřeni Soňa Holečková.

V dobách, kdy důl v Nevřeni ještě fungoval, toho ale samozřejmě v jeho okolí bylo k vidění mnohem víc, dnes jsou to už jen zlomky. Například existenci plavírny kaolinu dokládá už jen záznam v historické mapě. Své stopy v krajině ovšem zanechala transportní štola, kudy vyjížděly z dolu na povrch vagónky s kaolinem a pokračovaly dále právě do plavírny.

Vstup do dolu vypadá spíš jako čtverhranný kanál

„Měl by odradit nenechavce od pokusů do dolu vstoupit. Za tím poklopem je betonová skruž, která je dlouhá asi šest metrů a poté se ocitnete již v dole. Důl je zhruba dlouhý 300 metrů, možná méně; není velký rozlohou. Zato místy jsou až šestnáct metrů vysoké chodby, které opravdu působí dojmem, že jste v chrámu. V celém dole na vás dýchá historie," popsala Soňa Holečková.

Soňa Holečková, manažerka Centra Caolinum ukazuje vstup do dolu, který vypadá spíš jako čtverhranný kanál|foto: Jana Kosová

Pro návštěvníky je zajímavý už samotný prostor dolu, který je vymezen bílými kaolinovými stěnami a jeskyněmi. Dodnes je možné vidět i stopy po těžbě, jako například stropy očazené kouřem karbidových lamp, kterými si horníci svítili. Rýhy po stranách zase ukazují, jakým způsobem se kaolin dobýval. Horníci používali primitivní nástroje, tzv. prejzáky a špičáky. Důl ale ukrývá i místnost, která je zkrášlená různými lidskými výtvory. V jednom místě je na zemi vymodelovaný ležící pes a stěny zdobí různé plastiky z jílu.

Dodnes je možné vidět i stopy po těžbě, jako například stropy očazené kouřem |foto: Centrum Caolinum Nevřeň

Zpřístupněný důl už nebude terčem vandalů

Historická hodnota dolu je hlavním motivem radnice v Nevřeni, aby prostor oficiálně zpřístupnila návštěvníkům. Dalším motivem je ale také snaha zajistit bezpečnost, lidé totiž důl navštěvují už teď na vlastní pěst a někteří z nich se navíc uvnitř nechovají, jak by měli. Zůstávají po nich odpadky a mnohdy ničí i samotný prostor dolu.

„Chtěli bychom tomu zamezit. Lidé nám tam nastříkali sprejem různé obrázky, šipky, což samozřejmě je hrozná škoda a je to ničení tohoto historického díla," řekla Soňa Holečková.

Kaolin se obvykle těží z povrchových lomů, hlubinné doly na těžbu této suroviny jsou tak spíš raritou. V rámci České republiky se tímto způsobem kaolin těžil jen v Nevřeni a v jihočeském Hosíně. V nevřeňském dole se těžil 27 let od roku 1870 do roku 1897, surovina tam ale nikdy nebyla příliš kvalitní, a používala se proto na výrobu hrubšího porcelánu, tedy hlavně umyvadel, záchodových mís nebo šamotových cihel. Důl ani nebyl příliš produktivní, veškeré těžební zařízení tak nakonec jeho majitel přemístil na ložisko v nedalekých Ledcích. Důl v Nevřeni je od té doby opuštěný.