Univerbizace, multiverbizace

23. září 2010

V jazykovém koutku se seznámíme se dvěma způsoby tvoření nových pojmenování v češtině, a to o univerbizací a multiverbizací. Od třech základních způsobů, kterými jsou odvozování, skládání a zkracování, je ale musíme odlišit, protože se jedná o pouhou úpravu již hotového pojmenování.

O tzv. multiverbizaci mluvíme v případě, že se z jednoslovného pojmenování utvoří pojmenování víceslovné, a o univerbizaci hovoříme v případě, že je to přesně naopak, tedy že z pojmenování víceslovného utvoříme pojmenovací jednotku jednoslovnou.

S univerbizovanými pojmenováními se setkáváme dnes a denně, jsou to například slova: hudebka - toto slovo bylo utvořeno na základě dvouslovného pojmenování hudební výchova, jehličnan - jehličnatý strom, lanovka - lanová dráha, náklaďák - nákladní automobil, pracák - úřad práce, mohli bychom uvést i řadu dalších. Možná je potřeba dodat, že vznik těchto pojmenování souvisí se sklonem k úspornosti ve vyjadřování.
O multiverbizovaných neboli sdružených pojmenováních mluvíme v případě, že místo sbírat použijeme provádět sběr, místo zajímavě zajímavým způsobem. Tato pojmenování jsou charakteristická především pro psaný jazyk a nejvíce se využívají v odborném a publicistickém stylu.

Na rozdíl od multiverbizovaných vyjádření jsou univerbizovaná pojmenování často nespisovná, protože vznikají v oblasti běžného dorozumívání, v běžně mluveném jazyce, v pracovním prostředí, ale také ve slangu, - jako například již zmiňované výrazy náklaďák nebo pracák. Některá univerbizovaná vyjádření ale přesto do spisovné češtiny pronikají jako hovorové prostředky, např. tiskovka, lanovka atd.

Jako všechny jevy v jazyce, je i tvoření těchto pojmenování založeno na určitých pravidlech a způsobech. Při vzniku univerbizovaných pojmenování je nejčastější způsob ten, že se za základ nového slova vezme určující člen sousloví a ten se nějak obmění příponou. Nejčastější přípony jsou - ák (uherák), -ka (akciovka, základka), nebo -áč (tryskáč). Určujícím členem sousloví je zde myšleno slovo, které mu konkrétní význam, tedy v sousloví uherský salám je určujícím členem adjektivum uherský. Dalším typem tvoření může byt zpodstatnění určujícího přídavného jména v sousloví, např. vysoká (z vysoká škola). Pro všechna univerbizovaná pojmenování platí, že jejich tvoření vzniká v souvislosti se sklonem k úspornosti v jazyce.

Při tvoření multiverbizovaných pojmenování se uplatňují dva způsoby vzniku. Za prvé vznikají na základě určitých modelů. Jsou to pojmenování jako dát přednost nebo mít ohled a jednoslovná označení téže činnosti (upřednostni, zohlednit) se dotvářejí až dodatečně. Při druhém způsobu dávají podnět ke vzniku pojmenování jednoslovná, tzn. že např. na základě slovesa sbírat vznikne provádět sběr nebo dokázat - podat důkaz.

Multiverbizace se netýká jen sloves. Také slovní spojení jako proces výzkumu (místo výzkumu), tichým hlasem (místo tiše) nebo čtenářská veřejnost (místo čtenáři) atd. jsou multiverbizovaná.

DOTAZY

1. Není mi zcela jasné, proč ve slově nabíječka píšeme měkké í, vždyť při nabíjení telefonu do ničeho nemlátíme, ale získáváme energii...
Dvojici slov nabýt s tvrdým ý a nabít s měkkým i bychom neměli zaměňovat. Sloveso nabýt je Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnost vysvětleno: 1. stát se majitelem, držitelem něčeho, získat něco, dosáhnout něčeho a 2. zvětšit svůj objem. Naproti tomu sloveso nabít s měkkým í znamená: 1. dát někomu výprask, 2. nacpat, napěchovat, 3. naplnit nábojem např. pušku, vsunout střelu do hlavně, ale také dodat elektrický náboj.

2. Zajímalo by nás, jaký je rozdíl ve slovech číslo, číslice a číslovka.
Rozdíl v tom je. Číslo je označení nějakého množství, počtu nebo pořadí, o číslici nebo také cifru jde v případě, že číslo nějak graficky znázorníme, je to písemná značka čísla. A poslední slovo číslovka je slovní druh, je to slovo, které má nějaký číselný význam. Číslovky můžeme dále rozlišit na základní, řadové, druhové a násobné a podle toho, zda vyjadřují určitý nebo neurčitý počet, pořadí atd., ještě na určité a neurčité.

Když se řekne...

Chlubit se cizím peřím

Podle pověsti se všichni ptáci jednoho dne usnesli, že uspořádají velkou přehlídku krásy. Za rozhodčího si zvolili samotného Dia. Před stanoveným dnem si všichni ptáci začali čistit peří. Vadná pírka vytrhávali, špinavá umývali...
Nejhůř na tom byla kafka, ať dělala co dělala, její peří bylo pořád nehezky černé, proto se rozhodla, že posbírá peří, které ostatní ptáci odhazovali nahradí jím to své. Naneštěstí si toho všimla sova, která to všem ostatním vyzvonila a všichni se do kavky pustili. A tak se stalo, že kavka přišla přehlídku úplně holá.

autor: Martina Kyselová
Spustit audio