Úřady práce čelí velkému náporu ukrajinských uprchlíků

Práci hledá například paní Olga, která přijela z Doněcké oblasti. „Zůstal tam muž, máma a bratr, celá rodina. Někdy mám chuť vrátit se zpátky. Jsem veterinářka a pracovala jsem i v laboratoři. Chci se učit česky, ale s prací, kterou mi teď nabízejí - 12 hodin denně, se nebudu moci věnovat češtině. Musím zaopatřit děti, proto jdu do práce,“ uvedla Olga.

Hned v atriu u vstupu do plzeňského úřadu práce jsou prostory pro vyplňování formulářů. „Operativně jsme nastavili na vyvolávači ikonu Ukrajina. Lidé, kteří přicházejí z Ukrajiny, navolí tuto volbu a jsou odbavováni tady na přepážkách. Samozřejmě je tu komunikační bariéra. Máme tu kolegyni, která umí ukrajinsky, takže nám připravila jednoduché formulky, které můžou kolegyně používat. Ale lidé z Ukrajiny se snaží porozumět i nějakým našim slovíčkům. Takže nějakým způsobem se domluvíme,“ popsala vedoucí oddělení zprostředkování Vlasta Bušauerová.

Nabídka práce i letáky v ukrajinštině

Nejčastěji lidé přicházející z Ukrajiny řeší na úřadu práce podání žádosti o okamžitou peněžitou pomoc. „Abychom jim usnadnili vyplňování formuláře, je tam kromě češtiny i ukrajinština. Lidé se ptají i na práci. Máme připravené přehledy volných míst a zaměstnavatelé se ozývají i sami. Včera přišla nabídka, kde společnost sama připravila leták v ukrajinském jazyce a lidé to tu mají k dispozici,“ doplnila Vlasta Bušauerová.

„Již před vypuknutím války zde pracovalo přes 16 tisíc ukrajinských občanů. Předpokládáme, že jejich známí jezdí za nimi a ti už jim i radí, jak povolení k zaměstnání tady vyřídit. Spíše se jedná o profese jako je dělník, skladník, řidič a podobně. Pro ženy to jsou zejména uklízečka, pokojská, číšnice a další profese, které mohou vykonávat, aniž by hlubším způsobem znaly český jazyk,“ uvedla Pavla Janovská - ředitelka odboru zaměstnanosti na úřadu práce v Plzni.

V Plzeňském kraji o pracovní povolení požádalo zhruba 2 400 ukrajinských uprchlíků a skoro 2000 žádostí už úřad práce schválil.