Úsekové radary v Nepomuku pomohly zklidnit dopravu, výdělečné ale nejsou

Na mnoha místech v Česku dohlíží na řidiče úsekové radary. Motoristé, kteří ve vymezeném úseku jedou rychleji, než je povoleno, dostávají obsílky s pokutami. Radary přispívají ke zklidnění dopravy a mohou přinést obcím peníze do rozpočtu. Představa, že každá obec s radarem na měření rychlosti aut kasíruje miliony korun, je ale mylná.

Třeba v Nepomuku na jižním Plzeňsku jsou radary instalované u silnice 1/20 na úseku dlouhém zhruba 300 metrů. Jak potvrzuje starosta města Vladimír Vokurka, radary zde skutečně mají výchovný efekt, a kdo jednou zaplatil pokutu, už si příště dá pozor. „V době, kdy jsme radar instalovali, bylo hříšníků denně kolem padesáti, v současnosti jich máme zhruba deset,“ doplňuje tajemnice Ivana Šiftová.

Radary nepřinášejí velké výdělky

Jak ale zástupci města jedním dechem dodávají, radary pro Nepomuk nejsou, navzdory tomu, co občas zaznívá veřejností, žádný výdělečný podnik. Kvůli měření rychlosti město zaměstnává a platí úředníky, již vyřizují přestupky. Financuje také správu, údržbu a kalibraci radarů. Výnosy jsou ale menší než výdaje, na což měla vliv i dlouhodobá rekonstrukce silnice, na níž je měření instalováno. „Pokud bychom měli mít příjmy a výdaje vyrovnané, měli bychom vybrat na pokutách tři miliony. A to se opravdu neděje,“ říká Ivana Šiftová. Otázku, na co použít příjmy z pokut, tedy město aktuálně řešit nemusí.

Celkem šest úsekových radarů má Plzeň. Ta například loni na pokutách získala přes 11 milionů korun. Peníze jdou do městského rozpočtu bez předem stanoveného účelu. „Radary si v podstatě vydělávají samy na sebe. To, co vybereme na přestupcích, víceméně stojí režie týkající se správy pohledávek. Když přestupek v prostředí města vznikne, úředník musí konat a nelze se rozhodovat o tom, jestli se mu to ještě vyplatí vybírat, nebo ne,“ uvádí ředitelka ekonomického úřadu plzeňského magistrátu Hana Kuglerová.