V Bělé nad Radbuzou odhalili pomník americkým vojákům a obětem válek

18. září 2006

V Bělé nad Radbuzou na Domažlicku byl (16.9.) slavnostně odhalen pomník dvěma americkým vojákům, kteří přišli o život v dubnu 1945 nedaleko Bělé při operaci s názvem Kovboj. Jejím cílem bylo zachránit vzácné koně (hlavně lipicány) z hřebčínů v Hostouni a okolí, protože hrozilo, že by zvířata při ústupu Němců zahynula. Operace se podařila, ale pak se Američané dostali do přestřelky a dva padli. Byli to vojáci Raymond Manz a Owen Sutton.

Američtí vojáci Raymond Manz a Owen Sutton padli v dnes už zaniklé obci Růžov - dříve Rosendorf. Právě tam, na troskách jednoho z domů byla v květnu odhalena pamětní deska, která bude událost z dubna 1945 spolu s pomníkem na náměstí v Bělé navždy připomínat. Bude ale i připomínkou všech obětí válek a obyvatelé Bělé se u něj budou scházet při různých příležitostech - při oslavách konce války, na den vzniku Československa, ale i při městských slavnostech. Autorem návrhu pomníku je akademický sochař a restaurátor Marcel Hron, který ve městě rekonstruuje historický most.

Logo

Pomník stojí na náměstí nedaleko kostela. Je na něm mramorová socha ležícího antického mladíka s řeckou přilbicí, kolem něj je do kamene vyryto stádo běžících koní. Kromě jmen amerických vojáků na čelní straně je na boční straně český znak a rok 1918 a z druhé strany městský znak a letopočet 1121.

Slavnosti se zúčastnili i členové Military car clubu, kteří se desítkami historických vozů sjeli do Bělé a založili vojenský kemp. Odhalení pomníku se zúčastnilo také asi 65 amerických vojáků ze základny v Německu a čestná jednotka české armády. Přijeli i příbuzní padlého vojáka Manze.

Logo

Jména amerických vojáků Raymonda Manze a Owena Suttona připomínají takzvanou operaci Kovboj, která se u Bělé stala na sklonku druhé světové války. Byla zaměřená na záchranu vzácných koní, zejména lipicánů, ze stájí na Domažlicku. V bývalém armádních hřebčíně v Hostouni, pod nějž patřilo několik dalších stájí v okolních osadách, byly stovky ušlechtilých koní, mimo jiné hřebec jugoslávského krále Petra nebo kůň nacistického ministra zahraničí Ribbentropa a také bývalá císařská jezdecká akademie z Hofburgu u Vídně proslulá drezurou lipicánů. Protože panovaly obavy, aby koně nezahynuli, Američané hřebčín osvobodili. Na zpáteční cestě se ale dostali u Růžova do několikahodinové přestřelky s jednotkami SS a dva zemřeli.

V Americe je příběh známý, dokonce o něm vznikl film. V Česku se o něm poprvé začalo hovořit letos po dlouhém bádání starosty i vojenských nadšenců v archivech.

autor: kos | zdroj: ČTK
Spustit audio