V Dobřanech se rozhodli propagovat včelařství. Nejen děti tam můžou včely pozorovat v proskleném úlu

Před třemi lety vznikl v lesoparku Martinská stěna prosklený úl. Kdokoliv ho může otevřít a podívat se dovnitř. Kdo by se bál, může si nasadit včelařskou síťku, kterou najde kousek od úlu. Pravidelně sem chodí školáci z Dobřan. Jak žijí včely, už prozkoumaly také děti z Plzně.

„Teď v květnu tu byly čtyři třídy ze základní školy Dobřany a dvě třídy byly z Plzně. Děti víceméně příroda zajímá a život včel taky,“ řekl včelař Jan Plášil mladší, který školní výpravy provází.

U Plášilů v rodině se včelařství předává z generace na generaci. I Jan Plášil starší se ke včelařství dostal už jako kluk. Poznat svět včel mu ale pomohl také kroužek na základní škole. „U každé školy byl tehdy včelín, několik včelstev, konkrétně ve škole v Dobřanech u pana učitele Vokáče jsme měli založený včelařský kroužek, kam chodilo kolem 20 dětí. Zúčastňovali jsme se celého včelařského roku, to znamená, na začátku dubna jsme pozorovali rozvoj včelstva, přidávaly se matky mezi stěny, a nakonec jsme pochopitelně byli i u medobraní, to znamená u vytáčení medu. Tu chuť si pamatuji dodneška,“ zavzpomínal pan Plášil.

Včelařství konkuruje velké množství jiných zájmů

V celém Plzeňském kraji je devět kroužků, ve kterých je 83 dětí. Podle Jana Plašila staršího je počet mladých včelařů vzhledem k dnešní době přiměřený: „Děti mají pochopitelně spoustu jiných zájmů. Včelařství je závislé na tom, zda se mu na škole věnuje některý z učitelů, protože ten může na sebe kroužek potom navázat. My se tomu v Dobřanech snažíme pomoci, protože lesopark Martinská stěna je ideální místo pro včelaře, a proto jsme tam po domluvě s radnicí založili úly.“

Podle předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmily Machové bylo v roce 2018 v České republice 55 tisíc včelařů. Z toho v Plzeňském kraji jich je necelých 5 tisíc.

V Dobřanech se daří včelařskou základnu udržovat zhruba ve stejném počtu. Ovšem i tady včelaři stárnou. Průměrný věk včelařů napříč Českem je 59 let. „Jsou to i starší pánové, kteří se včelařství věnují celý svůj život. Na každé vesnici nebyl jiný zdroj cukru, nic jiného, než med nebylo. A hlavně lidi na vsi věděli, že když nebudou mít včely, nebudou mít ani jablka, třešně a podobně. Dneska si to všichni dojdou koupit do supermarketu a je jim to víceméně jedno,“ dodal Jan Plášil mladší.