V Lužických horách odpočívá stádo zkamenělých slonů. Pískovcové skály mají nezvykle bílou barvu
V Libereckém kraji vás tentokrát zavedeme za slony, dokonce za celým stádem odpočívajících, nebo možná i pasoucích se slonů. Nečekejte ale výlet do zoologické zahrady. Vydáme se do Chráněné krajinné oblasti Lužické hory, na jejímž východním okraji, asi 15 kilometrů od Liberce směrem na Nový Bor, se nachází přírodní památka zvaná Bílé kameny. Ojedinělý pískovcový útvar je nápadný svojí bělostí a oblými tvary, které při troše fantazie připomínají právě sloní stádo.
Světlou barvu dává osamocené skupině pískovcových skal u Jítravy minerál kaolinit známý z hornin, ze kterých se dělá porcelán. Bílé kameny jsou zajímavé nejen barvou, ale také tvarem. Eroze, tedy voda, vítr, slunce, mráz a možná i kontinentální ledovec skály zaoblily do dnešních tvarů. Další pozoruhodností skal jsou šikmo skloněné vrstvy svrchně křídových pískovců, ve kterých lze vzácně nalézt zkamenělé otisky dávno vymřelých živočichů.
Přírodní památce Bílé kameny se říká také Mořské dno v lese. A stejně jako třeba v pískovcích Geoparků Ralsko či Český ráj ani zde nechybí řada puklin, dutin a dokonce i tunýlek, který funguje jako malý megafon.
K přírodní památce Bílé kameny se můžete vydat po celý rok, i když na samotné, až dvacet metrů vysoké skály se lézt nesmí. A to i přes to, že nahoru lákají dávné skalní schody nebo také pověst o tom, že žena, která na vrcholcích skal stráví nahá měsíční noc, do roka otěhotní.
Sloní skály jsou vidět i z frekventované silnice první třídy I/13, řidičům se ale nedoporučuje kochat se bílými skálami dříve, než zastaví na malém parkovišti za autobusovou zastávkou, odkud je to ke skalám asi kilometr chůze po Mezinárodní naučné stezce Lužické a Žitavské hory.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
