V Národním parku Šumava připravili lapáky a lapače na kůrovce

„Tyto nízké teploty jsou jak pro les, tak pro nás lesníky výhodné, protože kůrovec musí čekat na to, až se trochu oteplí. Zároveň v té chladnější a vlhčí periodě čerpají stromy sílu na to, aby se potom mohly lépe vyrovnat s nálety kůrovců. Kolik generací letos lýkožrouti stihnou, se opravdu ukáže podle průběhu počasí a léta,“ řekl náměstek ředitele Národního parku Šumava Jan Kozel.

Bariérový umělohmotný lapač slouží ke zjištění, kdy lýkožrout na jaře vylétne. K jejich chycení pomáhá umělý feromon, který brouky naláká. „Je tu feromonový odparník a korýtko, do kterého chycení brouci padají. Teď jich jsou tu sice odhadem stovky, je ale vidět, že jarní rojení ještě neproběhlo a hlavní jarní výlet teprve nastane. To bude signál pro lesníky, že musí ve větší míře kontrolovat porosty, aby včas našli napadené stromy,“ uvedl Jan Kozel.

Lapáky z polomových stromů

Lesníkům pomůžou v lese také zlomené stromy, které nezpracují, ale použijí jako návnadu pro kůrovce. Těm se říká lapáky. „Stromy se odvětví a nařežou na délku, která se bude přibližovat. Nálet na tyto stromy můžeme očekávat někdy v příštích týdnech,“ vysvětlil Jan Kozel s tím, že jakmile kůrovec do lapáku nalétne okamžitě se odvážejí pryč z lesa.

Padlý strom je podle Jana Kozla pro kůrovce lákavější hlavně proto, že už nečerpá vodu a má v podstatě snazší práci. V Případě, že neměl k dispozici tyto oslabené polámané stromy, musel by obsadit strom, který stojí a tam je vždy větší riziko, že se strom bude bránit účinně a kůrovce zalije pryskyřicí.

Lapáky se často dělají ze zdravých stromů. „Preferujeme lapáky ze stromů polámaných větrem. Tím pádem nemusíme kácet nové stromy,“ dodal Jan Kozel. Na území NP Šumava jsou momentálně stovky plastových lapačů a tisíce lapáků z polomových stromů.