V Novohradských horách pramení jeden z nejmenších českých toků upravený pro vory
V nejjižnějším koutu České republiky, v nadmořské výšce 860 metrů, uprostřed hlubokých lesů Novohradských hor, se nachází samota „Baronův most“. V zimě tam potkáte běžkaře, v létě cyklisty. Před osmdesáti lety byste tu ale potkali i voraře, kteří nedalekou drobnou horskou říčku splouvali se sto padesát metrů dlouhými vory.
Pohořský potok byl svého času nejvýše položenou splavnou říčkou u nás. Údajně i v celé Evropě. V polovině 18. století se na popud tehdejších majitelů novohradského panství na něm a na říčce Černé začalo plavit dřevo pomocí vody zachycované v tak zvaných klauzurových rybnících. Jedním z prvních, zbudovaných k tomuto účelu, byla Jiřická nádrž, nazývaná také Pohořský rybník.
V blízkosti dnešního Baronova mostu bylo zbudováno vaziště vorů Obere-Zeuhütten, později přejmenované na Baronbrücke, tedy právě Baronův most. Zde plavba vorů po Pohořském potoce začínala. K lepšímu splavování dřeva napomáhalo vydřevení říčního koryta, jehož pozůstatky jsou na některých místech stále patrné.
Baronův most je dnes odlehlá samota. Leží při cestě mezi Leopoldovem a Pohořím na Šumavě. Jedná se původně o myslivnu z konce 19. století s hrázděnými štíty. V současné době funguje po rekonstrukci jako penzion a restaurace.
Myslivna byla pojmenována Baronův most podle skutečného mostu přes Pohořský potok. Most se od myslivny nacházel necelý kilometr. Z původního mostu zbyly dnes na obou březích pouze boční kamenné stěny, tak zvané příhrady.
Na Baronův most se nejlépe jede autem. Z Českých Budějovic po silnici E55 směr Kaplice; po průjezdu městem je možné jet na Benešov nad Černou nebo Malonty. Z obou míst se pokračuje na Pohorskou ves a dále na Leopoldov. Z Leopoldova dále po silnici 1,5 kilometru směrem na Pohoří na Šumavě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.